Solární keratóza

Nemoci

Zveřejněno dne 26.4.2017

Keratózy se není třeba obávat, protože je to benigní (nezhoubné) onemocnění, které postižené osobě neublíží. Pokud si myslíte, že jde o přenosné onemocnění, je to jen mýtus. Keratóza se z osoby na osobu kontaktem nepřenáší. Jiný název pro toto onemocnění je i „krupice“ nebo „kuřecí kůže“, kvůli podobnosti s drsnými hrbolky na kůži kuřete.

Příznaky

Malé hrbolky se objevují na pažích, stehnech, zádech a zadku. Méně často jsou vidět na předloktí, horní části zad a na obličeji. Keratóza se přihodí každému z nás alespoň jednou v životě. Tento kožní problém se objevuje nejprve v dětství a svého maxima dosahuje v období dospívání, hlavně během puberty. Keratóza je převážně onemocnění adolescentů a jen zřídka ji vidět u dospělých. 50 až 80 % adolescentů je postižených tímto kožním problémem. U dospělých je incidence 40 procent.


Jak keratóza vypadá

Jedná se o onemocnění s vyrážkou, které je i pro lékaře někdy těžko rozlišitelné. Tento stav kůže lze snadno zaměnit s jinými podobnými kožními problémy, jako je ekzém, atopická dermatitida a především akné. Ovšem keratóza má své vlastní charakteristické rysy, které pomohou při jejím odlišení od jiných kožních onemocnění.

Nejvýznamnější a nejvýraznější rysy a příznaky folikulární keratózy:

  • malé, tvrdé a špičaté hrbolky velikosti pískových zrnek nebo krupice, objevují se na pažích (horní části ramen), na stehnech a na hýždích
  • hrbolky mají obvykle barvu kůže, mohou být ale také načervenalé a mohou se zapálit; na rozdíl od aknózních puchýřků jsou hrbolky folikulární keratózy velké pouze 1–2 milimetry
  • typický kuřecí nebo husí vzhled kůže je silnou indikací folikulární keratózy
  • postižená pokožka připomíná na dotek smirkový papír
  • pokožka se stává suchou a drsnou; suché počasí a zima onemocnění obvykle zhoršují
  • hrbolky jsou obvykle bezbolestné, mohou ale začít svědit a bolet, pokud se kůže příliš vysuší
  • keratóza na tváři vytváří zarudlý vzhled pokožky obličeje
  • na postižené oblasti lze pozorovat změnu barvy pleti či „zdvojení“ zabarvení pokožky
Folikulární keratóza se objevuje v následujících typech nebo variacích:
  • folikulární keratóza alba (keratosis pilaris alba) – na kůži se objevují drsné hrbolky, ale bez podráždění
  • folikulární keratóza rubra (keratosis pilaris rubra) – na kůži se objevují načervenalé zanícené ranky
  • folikulární keratóza rubra faceii (keratosis pilaris rubra faceii) – na tváři se objevují načervenalé hrbolky

Keratóza patří mezi nejméně prostudovaná a probádaná onemocnění kůže. Mechanismus spouštění této nemoci zatím lékaři přesně nechápou. Keratóza se zhoršuje u lidí, kteří trpí i na alergické kožní onemocnění. Je problematická v suchém a chladném počasí, kdy ztrácí pokožka svou vlhkost a stává se extrémně drsnou a svědivou.


Léčba

Onemocnění je asymptomatické a netřeba ho léčit, pokud se hrbolky a pupínky nezapálí nebo nesvědí. Folikulární keratóza je sice neškodná, ale lidé ji považují za stigma, protože malé hrbolky na těle někdy vypadají skutečně ošklivě a zvláštně. Proto ji samozřejmě lze z kosmetických důvodů léčit. Normálně však léčba nutná není, pokud zůstává onemocnění bezpříznakové. Jde o onemocnění, které se s přibývajícím věkem člověka vytrácí.

Jedinou léčbou keratózy je udržovat pokožku hydratovanou.

K léčbě se doporučují preferovaná tělová mléka s obsahem kyseliny glykolové nebo alfa-hydroxykyseliny, protože právě alfa-hydroxykyseliny jsou vynikajícími exfoliátory. Odstraňují povrchové odumřelé buňky a omlazují pokožku, dodávají svěží a zdravý vzhled pleti.

Rakovina

Kožní nádory jsou jedny z nejčastějších a jejich výskyt stále stoupá. Výhodou je jejich snadná dostupnost klinickému vyšetření, což umožňuje včasnou diagnostiku a odstranění. Kůže je vystavena mnoha škodlivým vlivům od různých chemických, biologických až po fyzikální, včetně ultrafialového záření, které je nejvýznamnějším faktorem při vzniku všech kožních nádorů. Hlavním preventivním opatřením před jejich vznikem je vhodná a dostatečná ochrana před UV zářením (vyhýbat se nadměrnému slunění, soláriím, používat fotoprotektivní krémy a podobně). V každém případě, a zejména u citlivé pleti a výskytu pigmentovaných znamének, jsou vhodné pravidelné preventivní kontroly kožním lékařem.

Vyšetření znamének provádí lékaři v ordinačních hodinách na ambulancích a v případě potřeby mohou mít k dispozici dermatoskop, což je přístroj na detailnější vyšetření struktury znaménka. Při atypickém nálezu se provádí odstranění na zákrokovém sálku a pacient se odesílá k histologickému vyšetření. Podle histologického obrazu se vede pacient v evidenci a pravidelně kontroluje, nebo se předává k dořešení do specializovaných poraden klinických pracovišť.

V ambulantní péči se většinou vedou pacienti s nemelanomovými kožními nádory (bez pigmentu), například bazaliomy a aktinické keratózy, vznikající většinou na nekrytých částech těla po dlouhodobé a intenzivní expozici kůže slunečním zářením.

Příznaky kožních nálezů jsou různé podle druhu kožních nádorů. Rozeznávají se níže uvedené typy.


Bazaliom

Bazaliom neboli bazocelulární karcinom je nádor kůže vycházející z bazální vrstvy pokožky. Jeho výskyt se dává do souvislosti s opakovaným vystavením kůže slunečnímu záření, není tedy překvapivé, že se vyskytuje hlavně u starších lidí nad šedesát let v oblasti obličeje, na čele, nose a uších. Nepoměrně více je také diagnostikován u světlovlasých lidí se světlou pletí, tedy u takzvaného fototypu jedna. Je to poměrně častý nádor.

Bazaliom roste ze spodní oblasti pokožky do okolních tkání, které ničí. Může se šířit buď povrchově, pak připomíná lupénku, nebo i do hloubky, kdy může dokonce ničit i chrupavku a kost pod postiženou kůží. Někdy může být pigmentovaný, v tomto případě je třeba ho odlišit od melanomu. Většina bazaliomů vypadá nejprve jako zvláštní strup, který se pacient často strhne, po krvácení poté vznikne strup znovu. Často mají bazaliomy vzhled okrouhlého ložiska s perličkovitými zavalitými okraji a vkleslinou ve svém středu. Na povrchu mohou být zprvu krusty, pak je povrch lesklý, a viditelné jsou takzvané teleangiektázie, tedy rozšířené kapiláry.

Bazaliom roste prakticky výlučně místně a téměř nikdy nemetastazuje.

Léčba bazaliomu

U povrchových bazaliomů stačí pouze kryoterapie, což je zmrazení ložiska tekutým dusíkem. U jiných typů je třeba nádor chirurgicky vyříznout skalpelem spolu s tenkým lemem zdravé tkáně, u rozsáhlejších se zdravé tkáně pro jistotu odebírá víc. Některá místa nabízejí použití laseru a použití speciálního krému vážícího nádorové buňky. I po odstranění někdy může dojít k návratu nádoru, ale přežívá naprostá většina pacientů – až 95 %. K dobré prognóze přispívá hlavně fakt, že nádor nemetastazuje.


Spinaliom

Spinaliom neboli spinocelulární karcinom je nádor, který je podstatně méně častý než bazaliom. Je o něco vážnější, ale stále ne tolik nebezpečný jako melanom. Vzniká spíše ve střední hloubce pokožky a destruuje i okolní tkáně. K metastázím sice dochází, ale až velmi pozdě, většinou do příslušných lymfatických uzlin. Tak jako bazaliom se často nalézá u osob světlého typu, zvláštností je jeho častá přítomnost například v bércových vředech nebo jizvách. Vypadá jako tuhý červený uzel s poškozeným povrchem, často se může stát, že zvředovatí.

Roste rychleji než bazaliom, průběh je o něco agresivnější, dostává se hlouběji do tkání.

Léčba spinaliomu

Je nutná léčba vyříznutím, okolní zdravé tkáně je třeba šetřit méně než u bazaliomu a odebrat lem o šíři až několika centimetrů. Možností je i ozařování, ke kterému se přistupuje tehdy, když není možné kvalitní vyříznutí.


Melanom

Je právem nejobávanějším nádorem kůže a vlastně nádorem vůbec. Je totiž nejzhoubnějším nádorem kůže. Vyskytuje se více u žen než u mužů a předpokládá se, tak jako u jiných nádorů, že velký vliv na jeho vzniku má hlavně sluneční záření. Projevuje se jako pigmentová skvrna, která vypadá nejprve jako obyčejné znaménko, nicméně postupně dochází ke změnám, které signalizují jeho zvrhnutí ve zhoubný nádor. Těmito změnami je hlavně šíření se do plochy, nepravidelné okraje, změna barvy a její nejednotnost (má strakatý vzhled), reliéf znaménka se mění (většinou vyhlazuje), může rohovět, olupovat se, při sebemenším poškození i spontánně může krvácet nebo mokvat. Také může pacienta obtěžovat často až úporným svěděním.

Existuje několik klinických forem, které se liší svými příznaky i nebezpečím. Nádory se mohou šířit buď horizontálně, nebo vertikálně.

Superficiálně se šířící melanom

Superficiálně neboli povrchově se šířící melanomy tvoří většinu melanomů, vypadají jako nepřesně ohraničené, strakaté ložisko, které může být lehce vyvýšené. Po nějakém čase uvnitř dochází k depigmentaci, tedy zesvětlení a jakoby vyhojení, nicméně to je velice nepříznivý znak, který poukazuje na pokročilé stadium a tvorbu metastází ve vzdálených orgánech. Proto by si pacient nikdy neměl myslet, že se mu nález již hojí, a urychleně vyhledat lékaře! Další variantou je takzvaný akrolentiginózní melanom, který je naštěstí velice vzácný, a vyskytuje se na končetinách a hlavně pod nehty, kde si ho sice pacient všimne poměrně brzy, ale často ho nenapadne, že by se mohlo jednat právě o melanom. Prognóza je bohužel nepříznivá, proto čím dříve pacient přijde, tím větší je šance na jeho vyléčení. Dále je to lentigo maligna melanom, který je také nepříliš častý a postihuje hlavně staré lidi v místech vystavených slunečnímu záření, jako je obličej, výstřih, ruce a nohy. Tento typ melanomu se povrchově šíří poměrně dlouho, až po letech se začne šířit směrem dolů, proto je jeho prognóza značně příznivější než u předchozích typů.

Vertikálně se šířící melanom

Vertikálně neboli směrem dolů se šířící melanom je velice nebezpečný z několika důvodů. Má typickou černomodrou barvu, nicméně jeho diagnóza je často obtížná, vzhledem totiž napodobuje řadu dalších kožních útvarů, které nejsou zdaleka tak vážné (jako je stařecká bradavice, bazaliom nebo různá znaménka). Také jeho průběh je značně individuální, není žádné jasné pravidlo, podle kterého by se šířil, vyvíjel a postupoval, záleží hlavně na imunitním systému postiženého. Brzy zakládá metastáze šířící se krví i lymfou, metastáze mohou být v nejrůznějších orgánech, a proto je bohužel prognóza velice špatná. Tvoří asi čtvrtinu všech melanomů. Nejlepší prognózu mají nádory zachycené při tloušťce menší než jeden milimetr, nad 4 milimetry tloušťky už se prognóza rapidně zhoršuje a předpokládané přežití 5 let je pouze u padesáti procent pacientů.

Léčba melanomů

Ložisko je třeba chirurgicky vyříznout, a to s dostatečným množstvím okolní tkáně, aby byla jistota, že zde rakovinové buňky nezůstávají. Dále se užívá chemoterapie a radioterapie, tedy ozařování, a to hlavně u pacientů s rozsáhlejšími metastázemi. V současné době se používá i biologická léčba, tedy například podávání interferonů, látek tělu vlastních, které podporují imunitní systém v boji proti nádoru.


Méně časté nádory

Do kategorie méně častých nádorů patří:

Morbus bowen – Bowenova choroba

Bowenova choroba je kožní nádor, který se podobá zhoubnému spinocelulárnímu karcinomu. Jde o prekancerózu, to znamená, že se s vysokou pravděpodobností změní na maligní nádor. Vzniká kdekoliv na těle. Nejprve vzniká malá červená mírně se ošupující skvrna. Postupně se skvrna zvětšuje, několik skvrn splývá do jedné. Pod šupinatým povrchem vzniká eroze až vřed. 20 % případů Bowenovy choroby se časem změní na maligní spinocelulární karcinom, který prorůstá do hlubších struktur kůže a metastazuje. Léčí se chirurgickým odstraněním.

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom vzniká z buněk výstelky cév napadených herpesvirem Kaposiho sarkomu. Navenek se projevuje nejčastěji purpurovými až hnědými nádory hlavně na dolních končetinách nebo v oblasti obličeje. Je jednou z takzvaných AIDS definujících chorob, to znamená, že pokud se objeví u HIV pozitivního člověka, považuje se ten již za osobu trpící rozvinutou chorobou AIDS. Kaposiho sarkom se samozřejmě může rozvinout i osob, které HIV pozitivní nejsou, nejčastěji jde o starší muže středomořského původu.


Karcinom vycházející z Merkelových buněk

Karcinom vycházející z Merkelových buněk se projevuje jako pevné lesklé uzlíky na kůži nebo těsně pod ní a také ve vlasových váčcích. Barevně jsou poměrně různorodé, mohou být červené, růžové, nebo dokonce i modré a i velikostně se mohou dosti lišit od půl centimetru až po pět centimetrů v průměru. Vyskytují se hlavně na místech přístupných snadno slunci, to znamená v obličeji, ve výstřihu a na pažích a nohou. Tento karcinom je nebezpečný tím, že na rozdíl od jiných nádorů roste značně rychle a brzy se šíří do dalších částí těla.

Karcinom vycházející z buněk mazových žláz

Karcinom vycházející z buněk mazových žláz vypadá jako velice tuhé, tvrdé a nebolestivé uzly kdekoli na těle, velice častá je ale lokalizace v oblasti očních víček, kde se často chybně považuje za nezhoubné útvary. Zde je zapotřebí speciální opatrnosti.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto:
© self

odkaz na článek

. Solární keratóza [online]. ČeskáOrdinace.cz, . .


Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 39 lidí.




sdílejte článek


Facebook   
Twitter   
Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku


SiteMAP | RSS