Sacharidy

Zdravá výživa

Zveřejněno dne 23.5.2014

Sacharidy neboli cukry (starším názvem uhlovodany nebo karbohydráty) jsou nízko- i vysokomolekulární látky vyskytující se v každém organismu a plnící především funkce nutritivní (tedy vyživovací). Fungují zejména jako palivo a jsou tedy zdrojem energie. A to velice rychlým zdrojem, ovšem s nesrovnatelně nižší energetickou hodnotou než například tuky. Další jejich nevýhodou je, že se dají poměrně špatně skladovat (jediná zásobní látka je polysacharid glykogen – hlavně ve svalech a játrech). Právě protože jsou jejich rezervy tak malé a rychle se spotřebují, je třeba je při fyzických výkonech dodávat.



Sacharidy alias uhlohydráty

Sacharidy, karbohydráty, uhlohydráty, cukry, to všechno jsou pro vás možné známé názvy pro tuto základní složku. Pojďme si tedy vysvětlit základní funkce a na druhé straně úskalí těchto živin. Sacharidy jsou malé molekuly, které jsou seskupeny po jedné molekule, takzvané jednoduché cukry (monosacharidy), dvou molekulách, takzvané disacharidy, anebo ve více molekulách, které dohromady tvoří složené cukry (polysacharidy). A všechny tyto životně důležité molekuly jsou v různém množství a různém složení obsaženy v potravinách, které konzumujeme. Podle složení sacharidů je nám jasné, že každou kombinaci těchto sacharidových molekul bude tělo trávit trošku jinak.


Sacharidy v potravinách

Existují tři základní druhy potravin s vysokým obsahem sacharidů.

Přílohy, obiloviny, ovoce a zelenina

  • těstoviny
  • brambory
  • rýže
  • pečivo
  • ovesné vločky, müsli, corn flakes (všechny možné Nesquik, CINI minis a podobně)
  • ovoce a zelenina

Sladká jídla

  • bonbóny
  • čokoláda
  • mléčné dezerty, pudinky
  • zákusky
  • sladké nápoje

Skryté sacharidy

Jedná se o potraviny, které nejsou zase tak známé.

  • kečup
  • omáčky
  • oříšky, luštěniny
  • mléko a mléčné výrobky

Sacharidy z pohledu chemie

Při přechodu základních jednotek – monosacharidů – z cyklické formy na lineární vzniká poloacetálový, respektive poloketálový hydroxyl. Propojením tohoto hydroxylu s hydroxylem další molekuly se mohou monosacharidy řetězit. Vazba, vytvořená tímto procesem, se nazývá glykosidová vazba. Cukerné jednotky se tímto způsobem mohou řetězit v podstatě v neomezeném počtu. Počet cukerných jednotek je přitom jedním z hledisek klasifikace sacharidů.

Monosacharidy

Monosacharidy obsahují jednu cukernou jednotku. Mezi nejznámější zástupce této skupiny patří glukóza (hroznový cukr) a fruktóza (ovocný cukr). Glukózu můžeme najít volně (například v hroznech) nebo ve vázané formě (v sacharóze, laktóze, škrobu, celulóze a dalších složených sacharidech).

Oligosacharidy

Název je odvozen od řeckého výrazu pro „několik“. Oligosacharidy jsou složeny ze dvou až deseti stejných nebo různých monosacharidů. V terminologii se můžeme setkat s výrazem disacharidy, který označuje tu skupinu oligosacharidů, která je složena pouze ze dvou cukerných jednotek. Nejvýznamnějšími oligosacharidy (respektive disacharidy) jsou sacharóza (řepný a třtinový cukr), laktóza (mléčný cukr) a maltóza (sladový cukr).

Polysacharidy

Jako polysacharidy označujeme ty sacharidy, které jsou složeny z více než deseti monosacharidů. Také se pro ně používá termín složené sacharidy. Jejich řetězce jsou dlouhé a organismu tak trvá delší dobu, než dojde k jejich rozštěpení na sacharidy jednoduché. Obecně jsou pro naše stravování výhodnější. Z této skupiny patří mezi známější například škrob, celulóza, pektin nebo inulin. Některé polysacharidy (například celulóza, pektin, inulin) jsou nestravitelné nebo jen částečně stravitelné (mají však pro náš organismus velký význam, v pozitivním smyslu slova). Tyto sacharidy patří mezi vlákninu.


Chemické vzorce sacharidů – foto

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět chemické vzorce sacharidů.

V čem jsou sacharidy?

  • Rýže obsahuje velké množství sacharidů – mezi 80 až 98 g na 100 g, přesné množství záleží na vybraném druhu rýže.
  • Brambory jsou bohaté na sacharidy, minerály, vitamíny a enzymy. Obsah škrobů na 100 g je ale nižší než u rýže. Brambory se dají upravit na mnoho způsobů, takže vhodně zpestří váš jídelníček.
  • Těstoviny jsou méně vhodnou potravinou, přesto často používanou. Těstoviny jsou vyrobené z pšeničné mouky, což snižuje jejich výživovou hodnotu. Často se po těstovinách spíše tloustne. Naopak rýže a brambory obsahují kvalitní škroby.
  • Ovesné vločky patří k základním potravinám. Obsah sacharidů v nich je vysoký. Ovesné vločky na 100 g obsahují kolem 60 až 70 g sacharidů. Ovesná kaše po ránu zasytí a je velice výživná.
  • Corn flakes obsahují kukuřičný škrob, který také není nejvýživnější. Ovesné vločky jsou ke snídani vhodnější.
  • Ovoce je výborným zdrojem sacharidů, především glukózy, která je tělem ihned využitelná. Jiný druh sacharidů, než je glukóza, nedokáže tělo ihned využít. Navíc ovoce obsahuje vysoký podíl vitamínů, minerálů, enzymů, vlákniny, vody a také velice důležitou sluneční energii.

Sacharidy v jídle

Ovoce

Ovoce se skládá hlavně z vody, pak z fruktózy, a pokud má nějakou slupku, tak z vlákniny. Ovoce tedy raději jen po cvičení.

Zelenina

Zde máme několik druhů:

  • Kořenová je zásobníkem energie, proto se podle druhu pohybuje od jednoduchých cukrů až po středně krátké. Tedy nebrat.
  • Pícniny jsou většinou vyšlechtěné pro svůj vyšší obsah mastných kyselin nebo jednodušších sachrů, a tedy i na kukuřici, hrách, fazole a podobně je třeba dávat pozor. Tedy jen omezeně.
  • Největší obsah vlákniny mají méně stravitelné formy zeleniny jako papriky a saláty. Takže s chutí do nich.

Těstoviny, nebo rýže

Klíčem k rozluštění rozdílu mezi rýží a špagetami jsou enzymy. Enzymy v obilí pomáhají k rozložení dlouhých, až nestravitelných sacharidů na kratší řetězce. V přírodě jsou tyto procesy vyvolané okolními podmínkami, v kuchyni se to nazývá naklíčení. Spuštěním, případně urychlením tohoto procesu se začínají zkracovat sacharidové řetězce v dané obilovině. Tento proces záleží na množství enzymu v zrnu, na teplotě a na velikosti aktivní plochy = pomletí. Veškeré tyto procesy mají potom vliv na konečnou délku sacharidů v potravině. Už z toho tedy plyne, že veškeré těstoviny mají díky pomletí větší šanci na větší zkrácení sacharidových řetězců. Na druhou stranu právě proto se těstoviny dělají kratší dobu. A právě vaření či pečení urychlují tyto procesy, a tak nám umožňuji jíst i jídlo, které by pro nás bylo jinak nestravitelné. Ovšem zároveň zkracuji sacharidové řetězce. Proto se do některých jídel dávají činidla typu kvásek, která zvyšují množství enzymů pro reakci štěpení sacharidů. Tato všeobecná pravidla lze aplikovat na veškeré pečivo, suchary, rýži, knedlíky i těstoviny.

Slazení a sladkosti

Toto snad ani netřeba rozebírat. Aby to bylo dobré, dá se tam jednoduchý cukr. To bohužel platí i pro spoustu „dietních a fitness“ jídel. To, že tam výrobci dají nějaký „speciální“ cukr, nic neřeší, spíše v důsledku zhorší.

Mléčné výrobky

V mléčných výrobcích je často skrytý cukr. V běžném mléčném výrobku je veškerý udaný sacharid jednoduchý cukr (laktóza), s tím je třeba počítat. Většinou však výhody mléčného výrobku převáží tuto nevýhodu, jen je to třeba mít na paměti při dalším doslazování takových jídel.


Sacharidy ve výživě

Sacharidy známe v mnoha podobách. Uveďme si tedy jejich základní druhy. „Nejsladším“ cukrem je fruktóza, kterou najdeme například v ovoci nebo také v medu. Podle sladkosti pak následuje sacharóza (cukrová třtina), glukóza (ovoce, med, zelenina), maltóza a laktóza neboli mléčný cukr. Neměli bychom ale zapomínat, že velmi důležitý zdroj sacharidů tvoří v naší potravě také škrob, obsažený například v bramborách nebo obilovinách.

  • Glukóza neboli hroznový cukr je nejdůležitějším energetickým substrátem pro organismus. Právě jen glukózu mohou jako zdroj energie využívat například mozek nebo sítnice. V přírodě se vyskytuje v rostlinách jako produkt fotosyntézy a pro rostliny představuje zdroj energie. Hromadí se především v plodech rostlin.
  • Fruktóza se nachází v ovoci, medu a některé zelenině. V zažívacím traktu se uvolňuje rozkladem sacharózy. Pro její vstup do buňky není zapotřebí inzulín.
  • Galaktóza – jejím nejvýznamnějším zdrojem je mléčný cukr, laktóza. Je součástí mateřského mléka a je tedy důležitým zdrojem energie pro kojence. Významná pro organismus je především tím, že se velice jednoduše v těle přeměňuje na glukózu.
  • Sacharóza je sacharid, který je v naší stravě zastoupen nejhojněji. Nachází se v cukrové třtině a cukrové řepě. Je velice vydatným zdrojem energie, a proto je v současné době nejpoužívanějším sladidlem. V organismu se rozkládá na glukózu a fruktózu. Pozor ale na její užívání! Její vysoký glykemický index způsobuje to, že rapidně vyvolává sekreci inzulínu. Díky tomu není vhodná jako sladidlo pro diabetiky.
  • Laktóza neboli mléčný cukr. Někteří lidé mohou trpět nepříjemnými potížemi při trávení laktózy. Jejich problém je dán nedostatkem enzymu, který štěpí laktózu. Nezpracovaná laktóza se pak hromadí ve střevech a působí nepříjemné problémy.

Sacharidy v potravě

Sacharidy jsou pro lidský organismus pohotovostním zdrojem energie. Jejich výhodou je velká rychlost uvolňování energie oproti tukům a bílkovinám. Sacharidy vznikají v přírodě v buňkách rostlin z oxidu uhličitého a vody za přítomnosti světelné energie – fotosyntézou.

Energetická hodnota 1 g sacharidů je 17 kJ (4 kcal).

Z hlediska rychlosti vstřebávání sacharidů do našeho organismu rozdělujeme zjednodušeně sacharidy na rychlé a pomalé. Rychlé (jednoduché) sacharidy se rychle dostávají do krevního oběhu a výrazným způsobem ovlivňují hladinu glukózy v krvi. Glukóza je nejdůležitější jednoduchý sacharid, který je základním zdrojem energie pro všechny buňky lidského těla. Organismus udržuje hladinu glukózy v krvi v určitém rozmezí působením hormonů. Zejména náš mozek je závislý na glukóze v krvi, protože nemá žádné zásobní rezervy sacharidů, jako mají například svaly. Pomalé (složené) sacharidy se dostávají do krevního oběhu mnohem pomaleji, protože jsou tvořeny dlouhými řetězci jednoduchých sacharidů, které se musejí nejdříve postupně rozštěpit na jednoduché sacharidy. Mezi složené sacharidy se řadí také vláknina, která je nestravitelná a je vyloučena z organismu v nezměněné formě. Vláknina se dělí na rozpustnou a nerozpustnou.

Rozpustná vláknina (pektin, inulin a jiné) například snižuje hladinu cholesterolu a zpomaluje vstřebávání glukózy.

Nerozpustná vláknina (především celulóza) zvětšuje objem stolice, tím zkracuje její čas v tlustém střevě, a má i čisticí funkci ve střevě.

Potraviny obsahující různé poměry jednoduchých a složených sacharidů tak ovlivňují hladinu glukózy v krvi jinou rychlostí. Tuto rychlost nám udává glykemický index potravin. Čím vyšší je glykemický index potraviny, tím rychleji stoupne hladina glukózy v krvi.

Množství sacharidů přijatých v potravě by se mělo pohybovat okolo 50–60 % celkového energetického příjmu. Stravitelných sacharidů bychom měli přijmout okolo 4 gramů na kilogram tělesné hmotnosti za den. U sportovců jsou nároky organismu na sacharidy větší (až dvojnásobné). Vlákniny bychom měli ve stravě přijmout kolem 20–30 g za den.

Jednoduché sacharidy jsou obsaženy hlavně v ovoci, medu a v některých druzích zeleniny. Nejvýznamnějším konzumovaným jednoduchým sacharidem je sacharóza (běžný cukr), která se vyrábí v cukrovarech z cukrové třtiny. Je to koncentrovaný zdroj energie, který neobsahuje žádné výživově hodnotné látky. Proto se říká, že cukrářské výrobky obsahují „prázdné kalorie“, a měli bychom je konzumovat s rozvahou.

Hlavním zdrojem složených sacharidů jsou obiloviny, luštěniny, brambory, ovoce a zelenina.


Potraviny bohaté na sacharidy

Hlavní jídla i svačiny by měly být založeny na potravinách bohatých na sacharidy s preferencí nízkého obsahu tuku tak, aby byly hlavním zdrojem energie sacharidy, nikoliv tuky. Následující potraviny by měly na talíři nebo v jídelníčku zabírat minimálně polovinu místa:

  • celozrnné pečivo a cereálie
  • rýže, těstoviny a jiné obiloviny
  • čerstvé ovoce, džusy, sušené ovoce, dušené nebo kompotované ovoce
  • zelenina obsahující škroby (brambory, kukuřice)
  • luštěniny (čočka, fazole, sójové výrobky)
  • slazené mléčné výrobky (ovocné jogurty, mléčné koktejly, ovocné krémy)

Za součást celkového příjmu sacharidů je třeba považovat také cukr a sladké potraviny (marmeláda, med, sladkosti, sirupy). Jsou vhodné zejména při vysokoenergetické dietě a při potřebě sacharidů před, během a po výkonu.

Vhodným zdrojem energie ve specifických situacích a při dietě s velmi vysokým obsahem sacharidů jsou nápoje bohaté na sacharidy (tedy ovocné džusy, nealkoholické nápoje, ovocné a mléčné koktejly). Do této skupiny patří mnoho doplňků stravy speciálně připravených pro sportovce, jako jsou sportovní nápoje, energetické gely a tekutá jídla.

Glykemický index

Glykemický index potravin (GI) vyjadřuje, jak rychle po konzumaci sacharidové potraviny (= potravina s obsahem škrobů nebo cukrů) stoupne hladina cukru (glukózy) v krvi. Čím je GI potraviny vyšší, tím více a rychleji stoupá po snědení této potraviny hladina glukózy v krvi. Po potravinách s vysokým GI (nad 70) máme dříve hlad, zvyšuje se riziko vzniku nadváhy a cukrovky. Vysoký GI mají hlavně potraviny s takzvanými „rafinovanými sacharidy“: bílé a sladké pečivo, loupaná rýže, pufované obilniny a většina sladkostí. Nižší GI mají potraviny, ze kterých se škroby a cukry vstřebávají pomaleji – luštěniny, ovoce a zelenina, celozrnné obilniny, ořechy a semena, mléčné výrobky.

Optimální příjem sacharidů

Průměrná denní dávka sacharidů u dospělého zdravého člověka by se měla pohybovat kolem 300–400 g. Důležitým zdrojem energie jsou zejména takzvané polysacharidy, konkrétně obilniny, brambory, rýže a částečně také luštěniny. Tělo si bere energii i z dalších sacharidů, jako je například řepný cukr. Ten obsahuje celá řada potravin a není zrovna vhodným zdrojem energie pro naše tělo, protože se při jeho metabolismu spotřebovává také řada minerálů a vitamínů, konkrétně například hořčík nebo vápník. Částečně se také tento cukr přeměňuje na tuk, který se pak může ukládat.

Sacharidová dieta

Při sacharidové dietě dochází ke snížení sacharidů v těle. Sacharidy jsou sníženy na minimum, stejně tak tuky. Jediné, čeho je více, jsou bílkoviny. Ideálním typem sacharidové diety je kulturistická sacharidová dieta, která střídá dny s vyšším a nižším příjmem sacharidů a umožňuje formovat postavu. Z důvodu snížení množství hlavních energetických složek stravy a aktivnímu pohybu dochází k úpravě poměru mezi příjmem a výdejem energie. Navíc za přispění vyššího obsahu bílkovin se spalují tuky a buduje svalovina.

Pozitiva diety

  • Dny s povolenými sacharidy. Dieta zahrnuje dny se sacharidy a bez nich. Proto když máme chuť na sladké, můžeme ji bez obav zkrotit v některém z dalších dnů, kdy je to dovoleno.
  • Rychlý úbytek váhy. Při omezení sacharidů a tuků a dodržení dalších podmínek diety lze shodit libovolné množství kilogramů.
  • Budování svaloviny. Díky omezení cukrů a zvýšení bílkovin dochází k úbytku tuků a při vhodném cvičení i budování a zpevňování svalových tkání.
  • Pravidelná strava a žádný pocit hladu. Jí se malé porce, ale zato častěji. To vede ke správnému trávení a zamezení pocitů hladu.

Negativa diety

  • Nedostatek sacharidů a chuť na sladké. V některých dnech diety jsou zcela zakázány veškeré cukry, což vede k jejich nedostatku v těle, a tím pádem k únavě a nezkrotitelné chuti na sladké.
  • Jo-jo efekt. Pokud zprudka od diety upustíme, půjdou kila nezadržitelně nahoru.

Autor: © Jakub Vinš
Foto:
© Umberto Salvagnin

referenční odkaz

VINŠ, Jakub. Sacharidy [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2014-05-23. Dostupné online.


Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 182 lidí.


Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku



Sitemap | RSS