Pihy na pokožce

Poradna

Zveřejněno dne 1.3.2014

Pihy jsou světle hnědé, ostře ohraničené skvrny na lidské kůži obsahující zvýšené množství kožního pigmentu (melaninu). Objevují se především na obličeji, hlavně v oblasti nosu, ale také na jiných místech těla, na hrudi, rukou, ramenou či zádech. Množství pih ovlivňuje sluneční záření. Větší míra expozice zvyšuje počet a kontrast pih. V letním období se výskyt pih zvyšuje. Důležitým faktorem jsou také genetické predispozice.



Co jsou pihy?

Pihy jsou shluky koncentrovaného melaninu, viditelné na lidské pleti. Pihy jsou také nazývány ephelis. Pihy nemají zvýšený počet buněk produkujících melanin (melanocyt). Pihy lze nalézt na každém, bez ohledu na genetické predispozice, ale jejich množství je geneticky dáno a je spojeno s přítomností melaninu. Tvorba pih je vyvolána působením slunečního záření, které aktivuje melanocyty, čímž dochází ke zvýšené produkci melaninu a tím i k tvorbě pih.

Pihy se převážně vyskytují na obličeji, ale mohou se objevit kdekoli na těle. Silná produkce melaninu způsobuje množení pih, čímž dochází k pokrytí větší části kůže, zejména obličeje. Pihy se vzácně objevují u dětí, ale nejvíce se vyskytují před nástupem puberty. Ideální prevencí je snížený výskyt na slunci nebo používání vhodných krémů. K zesvětlení pih se doporučuje kyselina citrónová, k jejich odstranění laser. Pihy nejsou kožní onemocnění, ale lidé s pihami mají nižší koncentraci fotoprotektivního melaninu, takže více trpí nepříznivými účinky UV záření. Velmi vhodné je používání opalovacích krémů.

Vznik pih

Vznik pih je podmíněn jednak světlou pletí, dále pobytem na slunci, ale velkou roli sehrává i to, jakou jsme získali genetickou výbavu od rodičů či prarodičů. Pihy vypadají jako mnohočetné hnědavé skvrnky, jsou podmíněné místním zmnožením tmavého kožního barviva melaninu, přesněji eumelaninu. Eumelanin je druh melaninu, který má právě tmavou barvu. Většina pih na lidském těle je obvykle stejné barvy. U různých lidí však mohou mít různý odstín – bledě červené, žluté, slabě, středně nebo tmavě hnědé až černé. Většinou však mívají odstín o něco tmavší, než je barva okolní kůže. Po vystavení slunečnímu záření mají tendenci tmavnout, v zimních měsících zase zblednou.

Prevence pih

V případě, že se objeví na kůži nějaká skvrna, o které máte pochybnosti, navštivte raději kožního lékaře. Ten po vyšetření stanoví, o jakou kožní změnu se jedná, a případně doporučí další vyšetření. Jde-li pouze o pihy, může vám doporučit vhodné prostředky ke zmírnění těchto kosmetických problémů.

Jelikož nemůžeme změnit svou genetickou výbavu ohledně výskytu pih, zbývá nám alespoň pokusit se o to, aby nebyly ještě více viditelné, a zejména předcházet vzniku nových pih. Základem prevence je ochrana před sluncem. To zahrnuje jednak používání přípravků s vysokým ochranným faktorem, jednak omezení pobytu na slunci a určitou roli zde hraje též ochrana hlavy, zejména obličeje, například kloboukem. Prevence je snazší, levnější a také šetrnější než snažit se odstranit pihy, které již vznikly. Odstraňování pih je mnohem obtížnější, a navíc nemusí být vždy uspokojivé.

Pihy – foto

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět pihy.

Druhy pih

Rozlišujeme 2 typy pih. Prvním typem jsou obyčejné pihy a druhým ty, které vznikly spálením od slunce. Ty obyčejné jsou většinou kulaté a malé. Naopak pihy vzniklé od slunce jsou větší, tmavší a mají nepravidelné okraje. Jsou běžné na ramenou a zádech, tedy na místech nejvíce vystavovaných slunečnímu záření, kde se obvykle i nejvíce spálíme.

Jiným kožním projevem podobným pihám je lentigo simplex. Lentigo simplex je tmavší skvrna, která obvykle v zimě nevymizí. Může být přítomna od narození, ale většinou se tvoří později v dětství a kolem puberty. Mnohočetný výsev těchto pih se nazývá lentiginóza. Může být i součástí některých jiných onemocnění, většinou se však jedná o nevýznamné skvrny.


Jaterní skvrny

Jaterní skvrny jsou skvrny objevující se na kůži, které mají souvislost se stárnutím a vystavováním se ultrafialovému záření ze slunce. Jejich zabarvení je od světle hnědé až po červenou či černou. Objevují se v oblastech, které jsou nejčastěji vystavovány slunečnímu záření, zejména se jedná o ruce, obličej, ramena, paže a čelo. Z názvu vyplývá, že by měly být spojeny s problémy s játry, ale není tomu tak. Nejčastěji se vyskytují u lidí starších 40 let, protože kůže těchto lidí není schopná již tak účinně regenerovat. V drtivé většině případů jaterní skvrny nepředstavují žádnou hrozbu a nevyžadují žádnou léčbu. Ale mohou být zaměněny s rakovinou kůže. Jaterní skvrny jsou benigní, tedy nerakovinné buňky, které jsou nevzhledné. Někteří lidé je tedy chtějí odstranit. Odstranění se provádí za pomoci elektrochirurgického ošetření, ošetření laserem nebo kryoterapií.

Jaterní skvrny – foto

Tady jsou fotografie, které zobrazují stařecké jaterní skvrny.


Co nejsou pihy?

Névus, česky mateřské znaménko, neboli smaha je medicínský termín, který stojí za podrobné pojednání. Právě pravidelné pozorování mateřských znamének je základním předpokladem pro včasné odhalení jejich maligní přeměny v melanom a pro včasný terapeutický zásah. Mateřská znaménka jsou v klinické praxi nejčastěji zaměňována za takzvané melanocytové skvrny (ephelides, melasmata, kávové skvrny a lentiga), které jsou způsobené prostou hyperplazií a hyperfunkcí melanocytů, a jedná se o zcela benigní léze. Druhou zaměňovanou skupinou jsou maligní melanomy, jejichž neodhalením dojde k oddálení diagnózy s fatálními následky pro pacienta.

Mateřská znaménka jsou ohraničené kožní útvary vznikající na základě embryonální vývojové poruchy. Mají z praktického hlediska zásadní význam, neboť se ve 20–30 % případů během života klinicky mění a v některých případech z nich může vznikat maligní melanom. Rozdělení mateřských znamének prodělalo za posledních několik let mnoho změn, nicméně níže uvedené rozdělení považuji za nejsrozumitelnější. Vzhledem k velkému počtu typů mateřských znamének zde uvádím pouze ty nejčastěji se vyskytující. Mateřská znaménka se dělí na 3 základní skupiny: vaskulární, adnexální a pigmentová.

Vaskulární znaménka

Mezi nejznámější vaskulární mateřská znaménka patří naevus flammeus, který je přítomen již při narození a dále se vyvíjí s růstem dítěte. Klinicky se jeví jako fialově červené, ostře ohraničené ložisko, mírně vyvýšené nad okolí, velikosti od několika milimetrů až po rozsáhlé plochy postihující velké oblasti těla. Nejčastěji se vyskytuje v obličeji. Pacienta kosmeticky velmi deprimuje, v současné době jej lze velmi dobře odstranit pomocí speciálního laseru.

Druhým nejznámějším vaskulárním mateřským znaménkem je naevus araneus (pavoučkovitý névus), který má typický vzhled s centrálně bodovitou kapilárou s paprsky větévek vybíhajících do periférie, které připomínají pavouka. Terapie spočívá buď ve sklerotizaci nebo laserové terapii.

Zde je několik fotografií, na nichž je možné vidět vaskulární znaménka.

Adnexální mateřská znaménka

Nejčastěji se vyskytujícím adnexálním mateřským znaménkem je naevus sebaceus. Jde o vrozený měkký žlutohnědý útvar papilomatózního povrchu o velikosti 1 až 6 cm. Vyskytuje se hlavně ve vlasech, postupně se zvětšuje. Pro nebezpečí jeho přeměny v basaliom se doporučuje jeho chirurgické odstranění či méně invazivní odstranění laserem.

Tady je pár fotografií ukazujících adnexální mateřská znaménka.

Pigmentová mateřská znaménka

Mezi pigmentová mateřská znaménka patří jednak skupina melanocytových mateřských znamének, která má další histologické podtypy, a jednak definované klinické jednotky: Naevus spilus, Naevus Spitz, Halo naevus, Naevus coeruleus.

Zde je několik fotografií, na kterých jsou vidět pigmentová mateřská znaménka.

Melanocytová mateřská znaménka

Melanocytová mateřská znaménka vznikají nahromaděním melanocytů (hnízd – histologický termín) v různých částech kůže (v epidermu, koriu, nebo v obou) a podle toho se pak histologicky dělí na podtypy junkční, intradermální nebo compound (složené). Jsou buď kongenitální (přítomné hned po narození), nebo získané (vznikající později, většinou přibývají do 20–30 let věku). Kongenitální mívají rozměr od 1 do několika desítek centimetrů a většinou jsou jednotlivé. Nejznámějším zástupcem je Naevus Becker.

Získané névy přesahují u dospělého jen zřídka velikost 2 cm a jsou téměř vždy mnohočetné. Začínají se objevovat obvykle od 6. měsíce věku a jejich počet se postupně zvětšuje až do 30 let věku. Mohou se objevit i později. Podle různých zdrojů se jich najde u třicetiletého člověka bílé rasy v průměru 20–40. Počet je ale velmi variabilní, od několika až po stovky. Rozhodující vliv na počet a klinický vzhled projevů mají faktory genetické. Změny, které se odehrávají v melanocytových projevech v dětském věku a v dospívání, jsou fyziologické a projevují se změnami velikosti, barvy, tvaru. Po pubertě však tyto klinické změny v melanocytových lézích mohou signalizovat postupný vznik nádoru.

Tady je možné vidět několik fotografií zachycujících melanocytová mateřská znaménka.

Pigmentové névy – foto

Zde jsou fotografie, na nichž jsou vidět mateřská znaménka – pigmentové névy.

Autor: © Jakub Vinš
Foto:
© extra

referenční odkaz

VINŠ, Jakub. Pihy na pokožce [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2014-03-01. Dostupné online.




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 80 lidí.


Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku



Sitemap | RSS