Makrobiotika a zdraví

Zdravá výživa

Zveřejněno dne 17.4.2016

Principem makrobiotické stravy je strava bohatá na obilniny, luštěniny, čerstvou zeleninu a ovoce. Nutné je velké omezení masa, sýrů, vajec, drůbeže a rafinovaných potravin s malým obsahem vlákniny, dále soli, cukru a tuku. Požadavky na správné stravování a výživu vycházejí z geografické polohy, podnebí, místa, náročnosti povolání a individuálních odlišností, jako je například zdravotní stav.



Makrobiotika jako přírodní léčení

Moderní strava se skládá z velkého množství rafinovaných a syntetických potravin. Je složena zejména z nasycených živočišných tuků, cholesterolu, rafinovaných rostlinných tuků, z přílišného množství soli, cukru a chemických přísad. Kdežto makrobiotická strava se skládá z 50–60 % z obilnin, z 20–30 % ze zeleniny, z 5–10 % z luštěnin a mořských řas, z 5–10 % z polévek a 5 % tvoří ochucovadla a ostatní potraviny.


Zásady makrobiotiky

Makrobiotická strava pro obyvatele našeho pásma spočívá v konzumaci korýšů, měkkýšů a ryb (náhrada vepřového, hovězího a drůbežího), sójových produktů (náhrada mléčných výrobků), konzumaci potravin v co nejpřirozenějším stavu (neloupaná zrna obilnin a jejich mouky, která nahradí bílou mouku), vyřazení rafinovaných cukrů ze stravy a jejich náhrada za cukry složené (spalují se pomaleji) a ve značně větším a častějším využití luštěnin v našem jídelníčku.

Základní potraviny v makrobiotice

Obilná zrna musí zůstat celá a rovněž se musí konzumovat celá. Připravují se vařením v tlakovém hrnci nebo se pečou v keramickém hrnci. Hlavními konzumovanými zrny jsou zrna pšenice, ječmene, neloupané rýže, pohanky, kukuřice, jáhel, ovsa, žita.

Zelenina v makrobiotice tvoří spolu s obilninami základ stravy. Nejlepší je čerstvá, domácí. Měla by se používat zelenina sezónní, tudíž není vhodné používat zeleninu, která v našem pásmu v dané době běžně neroste. V zimě je tedy vhodné konzumovat tykev, zelí a kořenovou zeleninu. Zelenina se dále doporučuje jako příloha k rybám, protože napomáhá k trávení rybího masa. Mezi nevhodnou zeleninu řadíme špenát, rebarboru, chřest, mangold a rajčata, obsahují totiž velké množství šťavelanů, které bývají často alergeny.

Mořské řasy jsou další důležitou součástí makrobiotické stravy. Jsou cenným zdrojem velkého množství stopových prvků a minerálů, které jsou nezbytné k optimalizaci metabolických procesů v těle. Mořské řasy používané v makrobiotice: agar-agar, arame, dulse, hijiki, irský mech, kelp, kombu, nori, wakame.

Luštěniny tvoří rovněž základní kámen stravy makrobiotika. V současné době jsou luštěniny velmi opomíjeny, což je velká chyba. Obsahují totiž vysoce kvalitní bílkoviny rostlinného původu a jsou tak zdravější než maso. Navíc obsahují širokou škálu vitamínů a minerálů.

Sója a sójové výrobky patří také k důležitým součástem makrobiotiky. Mezi její největší přednosti patří lehce stravitelné bílkoviny. Nejčastěji používané sójové výrobky jsou: tofu, tempech, miso a sójová omáčka Tamari.

Doplňkové potraviny v makrobiotice:

  • sůl – v makrobiotice se používá výhradně sůl mořská, která se získává odpařením mořské vody;
  • mezi další doplňkové potraviny a koření patří například zázvor, rýžový ocet, cibule, sójová omáčka, švestky umeboši, nori koření, sezamová sůl prášek z mořských řas a další;
  • sladidla – používají se pouze přírodní – ječmenný slad, amasake, jablečný sirup;
  • oleje – používají se jen nerafinované oleje, vyrobené pouhou extrakcí za studena. K pravidelnému používání se hodí zejména světlý a tmavý sezamový olej a kukuřičný olej za studena.

Pokud se rozhodnete stravovat se podle zásad makrobiotiky, tak postupně omezujte nasycené tuky, rafinovaný škrob a cukry. Do jídelníčku zařaďte více obilnin, luštěnin, zeleniny, mořské řasy. Každý den se snažte jíst několik druhů obilnin a zeleniny převážně v syrovém stavu, dále luštěniny a mořské řasy. Základním kuchyňským vybavením je tlakový hrnec, dřevěné náčiní, nerezové nádobí (či ze slitiny), nože uhlíkové nebo z nerez oceli, velký nerezový cedník, keramické mísy na pečení v troubě. Potraviny omývejte až před přípravou a používejte se slupkou, ve které je obsaženo nejvíce cenných látek. Luštěniny před vařením namočte na 8 hodin (nejlépe přes noc). Vodu z namočených luštěnin slijte, z obilovin můžete použít na vaření. Zeleninu připravujte vařením, ale vhodnější je příprava nad parou. Uvařenou zeleninu ochuťte malým množství sójové omáčky a osolte špetkou soli.


Makrobiotika a děti

Snahu alternativně se stravovat má v průměru jedno dítě ve třídě. Dominujícími směry je právě makrobiotika a různé formy vegetariánství. V tomto věku vychází jednoznačně impulz z rodiny. Vzhledem k tomu, že školní věk provází mentální i fyzický vývoj dítěte, je logicky výživa na jednom z předních míst pozornosti. Důraz je nutné klást nejen na výběr potravin dle složení, ale i na vstřebatelnost jednotlivých nutrietů. To je často opomíjená skutečnost, která zkresluje skutečný přínos pro dětský organismus. Pilířem růstu a regenerace jsou bílkoviny. V rostlinných zdrojích se nevyskytují v sestavě, která je pro člověka úplná. Zde je potřeba již některých znalostí, dodržování správné skladby a velké nabídky z pole potravin. Již zmiňovaná stravitelnost je oproti živočišným bílkovinám malá, proto se doporučuje v této věkové kategorii navyšovat příjem asi o patnáct procent. Jedná-li se o starší děti, u kterých již začal tělesný spurt, je vhodné denní dávku navyšovat o dalších pět procent. Vhodné je zařazovat v dostatečném množství alespoň různé ryby a bílek. Někteří makrobiotici jedí i tvaroh, což je velmi kvalitní zdroj nejen dobře vstřebatelných bílkovin, ale také vápníku. Vláknina tvoří značnou část makrobiotického jídelníčku. I tuky jsou pro tělo nepostradatelné a měli bychom s nimi zacházet ve správné míře i složení. Děti „alternativních“ rodičů přijímají obecně nedostatek nenasycených tuků z olejů, semen a ořechů. Je třeba se však zaměřit na omega-3 mastné kyseliny, které jsou přijímány ve standardní stravě hlavně z ryb a vajec. Vápník patří v dětské populaci mezi nejsledovanější a doporučuje se ve formě mléčných výrobků. Jeho využití podporuje především vitamín D, přijímaný hlavně v tučnějších rybách a sluneční expozicí. Nepřítelem je naopak makrobiotiky hojně používaný sodík, který podporuje vyplavování vápníku z kostí. Nedostatek je i železa. Využitelnost železa z rostlinných zdrojů je nízká, roli hraje i ve stravě vyšší obsah vlákniny. Zinku příliš mnoho rostlinné stravy také neprospívá. Blokují ho totiž fytáty. Podpořit se dá naopak kombinací s živočišnou bílkovinou nebo alespoň naklíčením či spařováním. Spjatý s dětským vývojem je i jod, který se v tomto výživovém směru vyskytuje ve větší koncentraci prakticky pouze v řasách. Vhodné je tedy dětem zařazovat častěji mořské ryby a občas již tak malý výběr zpestřit vejcem. Toto výživové pojetí má vyšší příjem strumigenů, vyskytujících se například v sójových bobech nebo některých makrobiotiky oblíbených druzích zeleniny. Tyto přírodní látky různým způsobem přijatý jod inhibují. Některé alternativně se stravující rodiny mají snahu o co nejlepší kvalitu výživy. V tomto věku se však nesmí opomíjet většinový podíl stravování ve škole, které není schopno poskytnout makrobiotikům v dětském organismu vše ve správném množství a složení. Makrobiotické dítě potřebuje zvýšenou nutriční péči po celý den a komplexní znalost rodičů o jeho potřebách.

Knihy o makrobiotice můžete vidět zde.


Makrobiotika Průchová

Jarmila Průchová je průkopnice makrobiotiky v Česku a tvrdí, že oproti vegetariánům nehledí na jídlo jen jako na hmotu. Ve svých 88 letech poctivě cvičí hodinu denně a svůj dobrý zdravotní stav připisuje životnímu stylu a makrobiotice. Jde o pohled na stravu ze všech hledisek a podle toho sestavený jídelníček. Strava je základem energie a může z člověka udělat jak radostného a zdravého jedince, tak i nemocného, který chodí od lékaře k lékaři. Cukr považuje za jed. Na stravu se dívá z makrobiotického pohledu, podle něhož by se jídelníček měl skládat z 50 % z celozrnných obilovin, z 30 % ze zeleniny a z 5 až 10 % z luštěnin. Tento jídelníček ona sama doplňuje rybami, které si dopřává dvakrát týdně. Celozrnné obilniny jsou nutností. To nejpodstatnější, co nám zrno přináší, je ve slupkách. Uprostřed je jen škrob. Výzkumy uvádějí a dokazují, že převážně rostlinná strava a zdravá životospráva jsou tím, co dokáže negativní genetické vlivy doslova vypnout a u uzdravujícího se jedince přepnout na vliv pozitivnější.


Makrobiotika jídelníček

Příklad makrobiotického jídelníčku:

SNÍDANĚ

POHANKOVÁ KAŠE S BULGUREM: 1 díl pohanky, 1 díl bulguru, 3 díly vody, špetka soli, kokos, skořice, dýňová semínka. Příloha: spařené zelné listy.

OBĚD

ZELENINOVO-ČOČKOVÁ POLÉVKA: Červená čočka, řasa wakame, cibule, dýně hokkaido, zázvor, mořská sůl, bobkový list. Vaříme asi 1,5 hodiny na mírném ohni. Na závěr přidáme miso a posypeme zelenými natěmi jarní cibulky.

CIZRNA: Přes noc namočenou cizrnu slijeme. Uvaříme s řasou kombu doměkka (asi 1,5 h v tlakovém hrnci). Na závěr pokapeme umeoctem a sníme i s kombu.

ŠPALDA S RÝŽÍ: Přes noc namočenou loupanou špaldu (1 díl) propereme, přidáme 1 díl rýže natural, 2,5 dílu vody. Vaříme asi 1,5 hod. na mírném ohni.

DÝŇOVÁ SMĚS: Cibuli nakrájíme na půlměsíčky, dýni na proužky, zázvor na drobné kostičky a společně produsíme na oleji dozlatova. Přidáme sůl, kurkumu, sójovou omáčku, umeocet a podlijeme zeleninovým vývarem. Dusíme asi 20 minut a na závěr přidáme vlašské ořechy.

PICKLES SALÁT mrkvový

MOUČNÍK – PEČENÉ JABLKO: Jablku vyřízneme jádřinec a naplníme směsí. Směs: pomleté lískové oříšky, rýžová sladěnka, instantní obilná káva Yannoh, karob. Upečeme na plechu dozlatova.

VEČERE

NATTO NA ZELENINĚ: Cibulku, pórek a tuřín orestujeme dosklovata, zakapeme sójovkou.

OVES S RÝŽÍ: 1 díl bezpluchého ovsa, 1 díl rýže natural, společně vaříme asi 1,5 h v tlakovém hrnci.

STACIONÁRNÍ ZELENINA: Blanšírovaná brokolice.


PICKLES SALÁT ledový

Makrobiotické recepty

Obilovinový salát se seitanem

Postup: Uvaříme ječmen, špaldu (předem namočit), fazole azuki (vařit ve stejné vodě, ve které jsme fazole namáčeli s kouskem řasy kombu). Přidáme vařenou zeleninu (mrkev, celer, kedlubnu, pastinák), cibulku nebo pórek, kyselé zelí, vše smícháme, přidáme tofunézu. Seitan obalujeme v hrašce nebo v těstíčku (celozrnná mouka, voda) a smažíme. Salát: nastrouhat čínské zelí, ředkev, ochutit umeoctem.

Tofu ala ryba

Postup: Uzené tofu rozkrájet na polovinu, natřít umepastou, hořčicí, obalit namočenou řasou. Dusit pod poklicí se zázvorem, sójovou omáčkou, umeoctem.

Pohankové karbanátky

Postup: Uvařenou pohanku smícháme s ovesnými vločkami, přidáme česnek, majoránku, petrželku, sůl. Vše důkladně promícháme, vytvoříme placky, které obalujeme v mouce a smažíme.

Dýňová omáčka

Postup: Osmažit cibuli, nakrájenou dýni dusit se solí a trochou vody. Ochutit umeoctem, rozmixovat.

Knedlíky se švestkami

Postup: Smíchat uvařené jáhly, špaldovou mouku, trochu vody, sůl. Tvořit knedlíky, dovnitř zabalit švestku. Vařit v osolené vodě.

Fazolová omáčka

Postup: Fazole (vraní oko) uvařit s řasou kombu. Orestovat cibulku šalotku, přidat uvařené fazole, sůl, vodu, zahustit škrobem, přidat umeocet, sójovou omáčku, nahoru čerstvou majoránku.

Halušky

Postup: Smíchat špaldovou mouku, sůl, voda a olej. Lžičkou dávat do vařící vody kousky, uvařit. Hotové promíchat s nakrájenou šalotkou.

Guláš se zelím

Postup: Na oleji osmažit cibuli a mrkev nakrájené na měsíčky, přidat kmín, bobkový list, červenou papriku, podusit. Poté přidat nakrájený seitan, vodu a dusit. Nakonec vsypat kyselé zelí, chvíli podusit.

Těstoviny

Postup: Uvařit těstoviny a těstoviny se zelenou řasou, poté smíchat. Do uvařených těstovin kápnout trochu oleje a přidat nakrájenou šalotku.

Marmeládové koláčky

Postup: Mouka 1 – napůl špaldová a pšeničná jemně mletá, umeocet, sůl, olej, trochu vody. Mouka 2 – napůl špaldová a pšeničná jemně mletá, Ceres soft. Nechat 2 hodiny odpočinout. Poté vyválet těsto, přeložit do psaníčka, rozválet, ještě několikrát přeložit napůl, rozválet na placku. Krájet čtverečky, dovnitř pomerančový džem se zázvorem, zabalit do psaníčka, doprostřed zapíchnout oloupanou mandli.

Autor: © svevi
Foto:
© THOR

referenční odkaz

VINŠOVÁ, Světluše. Makrobiotika a zdraví [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2016-04-17. Dostupné online.



Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články



Sitemap | RSS