Klíště

Poradna

Zveřejněno dne 26.4.2016

Klíště obecné (Ixodes ricinus Linné) je roztoč patřící do čeledi klíšťatovití (Ixodidae). Živí se sáním krve na savcích, plazech nebo ptácích s typickým tříhostitelským cyklem. Klíšťata figurují jako přenašeči řady infekčních chorob. Mezi nejfrekventovanější choroby přenášené klíštětem obecným patří lymská borelióza a klíšťová encefalitida.



Klíště obecné

Klíště patří do druhově nejpočetnějšího živočišného kmene – členovci. Spolu zákožkou svrabovou, roztočíkem včelím nebo čmelíkem kuřím ho dále řadíme do řádu roztočů. Klíště obecné má ploché tělo s tvrdým povrchem a osm nohou (larva má šest nohou). Dospělé klíště měří 2–10 mm. Na hlavičce má klepítka (chelicery), kterými vytvoří otvor na kůži, do ní pak vsune bodavý orgán, hypostom. Sliny, které klíště vylučuje, obsahují něco jako anestetikum, které dokonale znecitliví místo, na které se klíště přisaje, proto si toho často ani nevšimneme. Zároveň se ve slinách nachází takzvaný cement, který slouží klíštěti na to, aby co nejlépe zafixovalo svůj hypostom v naší kůži. Sáním krve savců, plazů a ptáků se živí samičky. Do rány svého hostitele vylučují enzym ixodin, bránící srážení krve (odtud rodový latinský název ixodes). Zajímavým útvarem tvořícím část těla samice je tzv. alloscutulum, což je varhánkovitě složený kožovitý útvar, který po nasátí krve dokáže zvětšit objem až na třistanásobek své původní velikosti.

Přirozeným prostředím pro klíště jsou lesní a luční porosty, ale najít ho můžeme i v parcích. Klíště si libuje ve vlhčím prostředí, proto se vyskytuje i při vodních tocích. Během vlhkých dní šplhá po vegetaci až do výšky 1 metru nad zemí a tam čeká na svou kořist na konečcích trávy či keřů. V suchu se schovává do povrchových vrstev půdy nebo spadaného listí. Aktivita klíšťat začíná, když teplota okolního prostředí dosáhne 7 stupňů Celsia. Je tedy aktivní od března do časného listopadu. K vyššímu počtu klíšťat přispívají i mírné zimy a vlhčí rok s větším množstvím srážek.


Proč je klíště nebezpečné

Nebezpečí klíšťat spočívá v přenosu nebezpečných nemocí, z nichž nejčastější jsou klíšťová encefalitida a lymská borelióza.

Lymskou boreliózu způsobuje bakterie, příznakem onemocnění je typický zvětšující se a uprostřed blednoucí červená skvrna (erythema migrans). V pozdějších stadiích se projevuje postižením nervového a kardiovaskulárního systému. Léčba se provádí podáním antibiotik.

Klíšťová encefalitida je nemoc virového původu a kromě přisátého klíštěte se jí lze nakazit i konzumací nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků. Nemoc zasahuje centrální nervovou soustavu a těžší případy mohou mít za následek i ochrnutí, poruchy motorické koordinace a soustředění či snížení intelektuálního výkonu. Proti klíšťové encefalitidě existuje účinné očkování.

Další onemocnění přenášená klíštětem jsou ehrlichióza, babezióza, bartonelóza, rickettsióza.


Skvrna od klíštěte

V případě nákazy lymskou boreliózou od infikovaného klíštěte se na kůži objevují červené okrouhlé skvrny. Zarudnutí na kůži, které vzniká jako znamení nákazy lymskou boreliózou, se latinsky nazývá erythema migrans a může se na kůži objevit v průběhu jednoho dne až jednoho měsíce poté, co bylo klíště přisáté. Ne každé zčervenání, které v místě přisátí pozorujeme, však musí ohlašovat tuto infekci. Nejčastěji vypadá erythema migrans jako červený kruh s vyblednutím v centru. Kruh mívá většinou pět až šest centimetrů v průměru, ale někdy je jeho průměr tak veliký, že zasahuje přes celý trup nebo končetiny a v okolí místa přisátí se nachází široká zóna centrálního výbledu. V takových případech erythema migrans snadno unikne naší pozornosti, protože se obvykle zaměřujeme pouze na bezprostřední okolí místa, kde bylo klíště přisáto. Ačkoliv je centrální výbled pro erythema migrans velmi typický, existují také z tohoto pravidla výjimky. Například ve Spojených státech, kde se při nákaze uplatňuje jiný druh boreliózy než v České republice, nemusí být centrální výbled vždy přítomen. Infekce se pak projeví jen kruhovým homogenním zčervenáním kůže. Důležité také je, že erythema migrans se nemusí objevit pokaždé, když na nás klíště přeneslo nákazu. Proto i když v místě přisátí nenajdeme žádné kožní projevy, nesmíme se nechat falešně uchlácholit. Nákaza je možná i v takovém případě.

Otázku, zda raději navštívit lékaře, nebo počkat, zda skvrna nezmizí, si v takovém případě položí hodně lidí. Flíček, který se velmi často objevuje v místě přisátí klíštěte, ve většině případů naštěstí neznamená nákazu lymskou boreliózou. Takový „neškodný“ flíček je většinou velmi drobný a může být i mírně vyvýšený nad okolní kůži. Obvykle se jedná pouze o místní zánětlivou rekci, reakci kůže na přisátí klíštěte a na látky, které v místě přisátí klíště uvolnilo do kůže. Protože typické zarudnutí – erythema migrans – je spolehlivým ukazatelem nákazy, vyplatí se místo přisátí klíštěte sledovat a kontrolovat ještě měsíc po odstranění klíštěte. Pokud se v místě objeví podezřelé zarudnutí, máte jistě důvod navštívit svého lékaře a požádat jej o provedení testu na boreliózovou infekci.


Jak odstranit klíště

Klíště je třeba odstranit co nejdříve. Včasné a správné odstranění klíštěte je velice důležité pro snížení rizika přenosu infekce. Jak tedy na to: Na přisáté klíště v žádném případě nepoužívejte oleje či masti, které ho přidusí. Může pak totiž vyvrhnout obsah střev do rány, čímž se zvyšuje pravděpodobnost přenosu nákazy. Ani klíště nemačkejte rukou nebo pinzetou. Nejbezpečnější způsob odstranění klíštěte je za pomoci speciální karty se zářezy, která klíště pevně podebere a vytáhne bez rizika rozmáčknutí a vytlačení obsahu střev do rány. V případě velmi malého klíštěte (larvy) použijte navlhčenou vatovou štětičku nebo sirku a klíště vyviklejte. Místo zákusu poté vydezinfikujte běžným dezinfekčním prostředkem. Použití gumových rukavic není nutné, pokud nemáme čerstvé oděrky či odřeniny, ale ruce bychom si měli řádně umýt. Jestliže se nepodaří klíště vyndat i s kusadly, která zůstanou v kůži, není třeba propadat panice. Ze samotných kusadel již přenos infekce nehrozí. Tělo si s nimi poradí jako se zadřenou třískou, takže se vydrolí nebo vyhnisají. Ranku je třeba vydezinfikovat a sledovat, aby nedošlo k zanícení. Někdy se může v místě přisátí objevit zarudlá boulička, což je jenom lokální reakce, která časem zmizí. Zarudnutí, zduření a svědivost ranky po přisátém klíštěti tedy nemusí znamenat nákazu. Odstraněné klíště nevyhazujeme, neboť se tím zbavujeme možnosti zjistit, zda je přenašečem infekčních onemocnění, a předejít tak zdravotním komplikacím. Pokud chcete zjistit, jestli bylo klíště infikováno, vložte ho do igelitového sáčku a odešlete do laboratoře na vyšetření. Použití dezinfekce, mýdel či mastí nemá vliv na analýzu klíštěte. Jestliže chcete klíště bezpečně zlikvidovat, spláchněte ho do toalety.


Očkování proti klíšťatům

Klíšťata, která přenášejí virus klíšťové encefalitidy, se vyskytují po celé České republice a už v březnu se můžeme nakazit touto nebezpečnou nemocí. Jedinou možností skutečně spolehlivé prevence je očkování. Očkovat se dá celoročně, ale nejvhodnější doba pro zahájení očkování je na podzim nebo koncem zimy, či ještě začátkem jara.

Nízká proočkovanost obyvatel v České republice ukazuje, že mnoho lidí zatím bere klíšťovou encefalitidu na lehkou váhu. Základní očkovací schéma představuje 3 dávky vakcíny. Druhá dávka se podává za 1 až 3 měsíce od první a třetí dávka za 5–12 měsíců od první dávky. Následuje přeočkování každých 5 let. Existuje také zrychlené schéma, kdy se interval mezi 1. a 2. dávkou zkracuje na 14 dnů. Toto schéma se využívá, když je potřeba rychle zajistit ochranu před klíštětem, například když se první dávka podá v teplejších jarních dnech, kdy už jsou klíšťata v přírodě aktivní. Po 2 dávkách je přibližně za 14 dnů již jedinec proti nemoci chráněn. K upevnění hladiny protilátek je ale nutná 3. dávka a následná pravidelná přeočkování. Správně absolvovaná prevence představuje dvojí očkování brzy po sobě, to je v období 1–3 měsíců, třetí maximálně po roce od druhé dávky a následující přeočkování vždy do každých 3–5 let. Tento způsob nás před klíšťovou encefalitidou ochrání zhruba 14 dní po podání druhé dávky a při pravidelném přeočkování už prakticky navždy.

Autor: © svevi
Foto:
© Gary Alpelt

referenční odkaz

VINŠOVÁ, Světluše. Klíště [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2016-04-26. Dostupné online.



Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku



Sitemap | RSS