Jin a jang

Imunita a prevence

Zveřejněno dne 27.11.2016

Jin a jang je známý a oblíbený symbol znázorňující dualitu světa. Každá ze dvou částí symbolu je součástí životní energie čchi, přičemž každá nese odlišnou energii a je pro fungování tohoto světa naprosto nezbytná. Ani jedna tedy není méně potřebná než ta druhá. Přestože jsou tyto dvě energie odlišné, jsou si rovny, nejsou od sebe odděleny, jsou v symbióze, spolupracují.



Princip jin a jang

Koncept jin a jang má původ v dávné čínské filozofii a popisuje dvě navzájem opačné a doplňující se síly, které se nacházejí v každé živé i neživé části vesmíru.

Jin: tmavé místo, severní svah (kopce), jižní břeh (řeky), zamračené, zahalené, jde o tmavší element; působí smutně, pasivně, tmavě, žensky a koresponduje s nocí. Jin je často symbolizovaný vodou a zemí. Je to černá část, ženský element, značí tmu, pasivitu, poddajnost, přijímání, koresponduje se zemí a vodou.

Jang: světlé místo, jižní svah (kopce), severní břeh (řeky), sluneční světlo, jde o světlejší element; působí vesele, aktivně, světle, mužsky a koresponduje se dnem. Jang je často symbolizovaný ohněm a větrem. Je to bílá část, znamená světlo, slunce, aktivitu, tvořivost, expanzi, koresponduje s elementem ohně a větru.

Jin a jang se nevylučují. Všechno má svůj opak – ne však absolutní. Žádná věc totiž není čistě jin nebo čistě jang. Každá ze sil obsahuje základ té druhé. Například zima se nemůže změnit na léto.

Jin a jang jsou na sobě závislé. Jedno nemůže existovat bez druhého. Den nemůže existovat bez noci.

Jin a jang se dají dále dělit na jin a jang. Jestliže si například uvedeme teplotu, jin může být zima a jang teplo. Jang však můžeme znovu rozdělit na jin – teplo a jang – žár.

Jin a jang se navzájem podporují. Jin a jang jsou obvykle ve stavu rovnováhy – pokud jeden naroste, druhý ustoupí. Někdy může dojít k nerovnováze: přebytek jin, přebytek jang, nedostatek jin, nedostatek jang. Takové nerovnováhy znovu tvoří pár: přebytek jin způsobí nedostatek jang a naopak.

Jin a jang se mohou navzájem měnit. Například noc se mění na den. Tato změna je stejně jako jin a jang také relativní. Z pohledu vnějšího pozorovatele existuje noc a den na Zemi zároveň a doplňují se.

Část z jin je jang a část z jang je jin. Malé tečky v symbolu znamenají stopy jedné síly v druhé. Například i ve tmě je světlo hvězd. Znamená to také, že absolutní extrém jedné síly se transformuje na opačný, a to, že záleží na pohledu pozorovatele, zda je daná síla jin nebo jang. Například nejtěžší kámen se dá nejsnadněji rozbít. Jin a jang do sebe organicky zapadají a jsou základem veškerých jevů. Například obraz hory v mlze zobrazuje harmonii, která vzniká spojením jin (mlhy) a jang (hor).

Učení o jin a jang je obsažené už v knize I-ťing (Kniha proměn), kde pomocí trigramů (elementů, které se skládají z tří jin nebo jang) je vyslovena myšlenka přeměn v přírodě. Tento koncept si osvojily obě čínské filozofie – taoismus a konfucianismus. Například raně středověký konfuciánský filozof Tung Čung-šu učil, že doplňkem všech věcí je jin a jang. Principy, které jsou základem vladaře i služebníka, otce i syna, muže i ženy, jsou zrozené z jin a jang. Vladař je jang a služebník je jin. Otec je jang a syn je jin. Manžel je jang a manželka je jin.

Učení o jin a jang se stalo společnou půdou, na které docházelo ke značnému sbližování a vzájemnému doplňování a ovlivňování protikladných škol. Všechny síly v přírodě fungují na základě obou těchto stavů, tyto dva stavy jsou v neustálém pohybu, proměňují se jeden v druhý a obráceně. Každá z těchto dvou částí v sobě nese zárodek té druhé. Však i v noční tmě svítí světla hvězd a v typicky jangovém prvku ohně je neodmyslitelně obsažena i jinová složka (hmota paliva, jež hoří), proto také nakonec každý oheň jednou vyhasne. Jin a jang jsou jako vlna. Zatímco jedna z částí převládá, druhá je v pasivní pozici, ale vše se proměňuje v nikdy nekončícím cyklu, a tak převládající část postupně ztrácí na síle, zatímco síla druhé se začíná zvětšovat. Převládající část ustupuje zvětšující se síle druhé části. A takový je svět, takoví jsme my. Učení o silách jin a jang je základem věšteckého systému I-ťing, učení Feng Shui, základem čínské filozofie konfucianismu i taoismu, či cvičení taiči.


Energie jin a jang

Energie jin a jang musí být neustále v rovnováze. Tato dualita existuje ve všem, co existuje. Veškerá dynamika vesmíru a všeho, co je ve hmotě, je závislá na energii vznikající pnutím mezi silami jin a jang. Toto pnutí vyplývá z toho, že jin a jang mají zcela opačné vlastnosti, ale přitom je od sebe není možno oddělit, neboť v jednom je obsažený i zárodek druhého. Vzniká tak paradoxní situace, kdy obě síly bezděčně působí proti sobě, ale současně jsou nuceny usilovat o dosažení rovnováhy, což má za následek jakousi labilní rovnováhu, v jejímž rámci probíhají neustálé výkyvy a střídání protikladů.

Obě tyto síly najdeme jak v lidském těle, tak v lidské mysli, kde se tyto síly neustále snaží o rovnováhu. Někteří lidé se snaží popřít ženskou složku jin, jelikož ji považují za slabost, a upřednostňují a posilují pouze jangovou, mužskou aktivní složku své osobnosti, druzí se snaží o opak. Výsledkem však není úspěch, zdraví a štěstí, jak by si tito lidé přáli, nýbrž nerovnováha, která se po dlouhodobém přehlížení příznaků projeví nemocí. Obě tyto složky jsou v nás přítomny. V každém člověku jsou přítomny ženské i mužské síly a naším úkolem je, pokud chceme žít plnohodnotně a využít ve svém životě veškerý svůj potenciál, obě tyto složky pochopit, přijmout, integrovat a posilovat, až jednou dojdeme do bodu, kdy překročíme tuto dualitu a staneme se jednotou. Teprve jednota je základním předpokladem pro dokonalou svobodu a spokojenost, bez ohledu na životní podmínky a momentální okolnosti.


Jin/jang přívěsek

Jin/jang přívěsek je symbolem mužské a ženské energie a vesmírné rovnováhy. Představuje neustálé prolínání energií a snahu po rovnováze mezi jin a jang a mezi prostředím a člověkem. Tento přívěsek vám dodá sebejistotu, sílu a vitalitu a ochrání vás před negativními vlivy prostředí.

Vektor jin a jang.

Jin a jang potraviny

Všechny potraviny, nápoje a byliny byly taoisty před tisíci lety rozřazeny podle termických účinků na organismus (jin/jang). Kategorie „studené“, „osvěžující“, „neutrální“, „zahřívající“, „horké“ nesouvisí tolik s tím, zda jíme jídlo teplé nebo studené. V první řadě se posuzuje, jak potravina působí na rovnováhu jin/jang v nás. Rajčata, cuketa nebo brokolice vnitřní prostředí organismu zchladí, i když je jíme tepelně upravené. Maso umocní jangový účinek vývaru. Proto uvnitř prohřeje i vlažná polévka. Mátový čaj (jin) nás ochladí a osvěží, i když je vlažný. Zázvorový (jang) nás zahřeje i studený.

Dlouhodobě nevyvážená konzumace potravin má na organismus negativní vliv. Nevhodně nastavený jídelníček vede ke stagnaci čchi („přehřívání motoru“) nebo jejímu nedostatku („postupné vybíjení baterek“). To se podepíše na našem vzhledu i na tom, jak se cítíme. Jin/jang se nabízí jako výborný pomocník k vytvoření harmonizujícího pokrmu. Hlavní tajemství čínské tradiční nauky o výživě tkví v umu připravit na základě znalostí o jin a jang termicky vyvážené jídlo. Kdo se seznámí s termickým účinkem potravin, vyhne se nejběžnějším chybám ve výživě a získá návod k trvalému udržení zdraví.

Pro běžného smrtelníka neasijského původu je tento způsob uvažování příliš složitý, je rozumné se snažit najít výrazy, které jsou co nejbližší indoevropskému jazyku, nejlépe v jednoslovném podání. Protože je naším záměrem na tomto místě objasnit vztah ke stravě, můžeme ve zjednodušeném pojetí výrazu jin přisoudit význam uvolňující a k jang zpevňující.

Smysl obou pojmů ve vztahu vlivu potravin na trávení a současně dopadu na metabolismus je tak velmi jednoduchý. Potraviny, které mají uvolňující tendenci (například luštěniny, ovoce, zelenina, houby, mléko, káva, alkohol, sladkosti), způsobují dilataci (rozšíření, roztažení) některých tkání a orgánů. Typickými příklady jsou alkohol, který roztahuje cévy, tuky uvolňující produkci žluči či vláknina uvolňující střevní pochody. Současně tím dochází k uvolňování energie z těla, což v extrému vede k únavě a apatii, tedy pomalosti. V kontextu s tím má uvolňující tendence vliv na termické pochody v těle (takové potraviny obecně ochlazují).

Naopak potraviny se zpevňujícím vlivem (maso, vejce, některé mléčné výrobky, sůl) vedou metabolické pochody k dějům, kdy dochází například ke zvyšování svalového napětí („zpevňují“ se svaly), tlaku (krevního), hustoty (kostí, stolice).

Moderní věda umí tyto děje biochemicky vysvětlit (poměry vápníku a hořčíku ve stravě, množství bílkovin a jejich struktura, obsah soli ve stravě a z ní vyplývající změna poměrů mezi sodíkem a draslíkem a podobně). Neznamená to, že zjednodušené označování schopností potravin ovlivňovat metabolické děje jedním nebo druhým směrem je ve srovnání s racionálním pojetím moderní vědy dobře nebo špatně. Je to prostě pouze jiný úhel pohledu. Pokud tedy chceme na realitu nahlížet celostním způsobem, je naopak nešťastné se jakémukoli systému hodnocení vyhýbat. Aby klasifikace kvality stravy z pohledu jin a jang byla kompletní, je potřeba ještě uvést, že existují i potraviny, které jsou z hlediska jejich vlivu na metabolismus označovány jako harmonizující, někdy bývá používán pojem neutrální. Jedná se o obiloviny, konkrétně jejich celá zrna. „Energetická neutralita“ tady znamená, že konzumace takových potravin (samozřejmě po důkladné tepelné úpravě) neodvádí metabolické děje žádným extrémním směrem (k jin nebo jang). I toto je samozřejmě relativní, je potřeba vždy vycházet z individuality jedince. Na obecné úrovni je ale v rámci snahy vše škatulkovat a třídit do systémů a tabulek tato forma energetické „neutrality“ nejblíže realitě.

Jakmile se s významy obou pojmů sžijete, bude pro vás velkou výzvou začít je uplatňovat v praxi. Velmi často se prezentují názory, že cílem každého člověka by na obecné úrovni měla být rovnováha. Víme, že strava má zásadní vliv na to, jaké metabolické pochody v těle budou probíhat. Podle toho, jaké potraviny budou v našem jídelníčku zastoupeny, v jakém množství, v jakých vzájemných poměrech, a samozřejmě i dle způsobu jejich kulinářské úpravy, se bude měnit i jin a jang charakteristika stravy.

Výsledný pokrm či celý stravovací režim nám pak nabídne následující možnosti:

  • Vést chování těla i mysli směrem k jin (bude celkově uvolňovat)
  • Vést chování těla i mysli směrem k jang (bude mít zpevňující dopad)
  • Oscilovat kolem potenciální rovnováhy

Hlavním cílem je nastavit stravu tak, aby vedla k přizpůsobení těla i mysli aktuální či déletrvající situaci. Extrémním příkladem jsou sportovci. Čím vyšší mají zátěž, tím více se odklání od pomyslné rovnováhy. Tomu je třeba přizpůsobit i stravu. Obecně tak například platí, že aerobní (vytrvalostní) sporty mají přirozenou potřebu většího podílu uvolňujících potravin ve stravě ve srovnání s anaerobně zatěžovanými jedinci. Z pohledu jin a jang je to velmi jednoduché – aktivita na nižších tepových frekvencích nevyžaduje výrazné zpevnění (koncentraci). Je tak kontraproduktivní jít proti této formě přirozenosti. Každý na první pohled pozná rozdíl mezi postavou maratonce a sprintera nebo kulturisty, který je kromě způsobu tréninku dán i odlišným stravováním. Rozdíl ve stravování vytrvalostně a silově zaměřených sportovců je zjevný na první pohled. U anaerobních sportovců vždy najdeme vyšší podíl slaných variant pokrmů (jang = zpevňujících) a bílkovin (jang = zpevňujících) včetně živočišných skupin potravin (jang = zpevňujících). Podobným způsobem tak můžeme manipulovat se stravou v jakýchkoli jiných situacích – zrychlovat či zpomalovat metabolismus, vést systémy k rovnováze za účelem vyřešení zdravotních komplikací a podobně. Jediné, co k tomu potřebujeme, je otevřená mysl a přirozený, ničím nedeformovaný a nezkalený přístup k pozorování všeho v naší realitě. Rovnováhu je však potřeba respektovat vždy. Jakmile ve stravě převáží podíl jin nebo naopak jang potravin, vždy se tento extrém projeví na chování těla a tím i na samotném zdraví.

Těmito extrémy je typická nejen naše populace, v podstatě se týká celého takzvaného „moderního“ způsobu stravování: grilované steaky, hamburgery, svíčková na smetaně, pečivo se sýrem nebo šunkou, to jsou všechno typické pokrmy se silným jang (zpevňujícím) dopadem, které má tolik lidí v oblibě a jež v celkovém součtu za celý den převažují.

Opakem jsou typicky uvolňující pokrmy typu croissantů, toastů s marmeládami či medem, müsli tyčinek, cereálií s mlékem, pečiva s máslem, sladkých palačinek, slazených nápojů, piva a podobně.

Oba extrémy odvádí celý metabolismus od rovnováhy. U přebytku jin můžeme čekat zátěž na slinivku a krevní glykémii, u jang je to nejčastěji střevní trakt. Protože tělo má přirozenou tendenci mít jakékoli odklony skrze homeostatické regulační systémy pod kontrolou, běžně se většina lidí stravuje tak, že oba extrémy ve stravě kombinuje. Při přebytku jin potravin automaticky dostáváme chuť na jang pokrmy, a naopak. Výsledkem je nepřiměřená zátěž na metabolismus a z ní vznikající civilizační choroby.


Aromalampa jin jang

Aromalampa jin/jang provoní váš byt a udělá i krásnou dekoraci. Zde můžete vidět, jak vypadá aromalampa jin/jang.

Autor: © svevi
Foto:
© CC

referenční odkaz

VINŠOVÁ, Světluše. Jin a jang [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2016-11-27. Dostupné online.



Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články



Sitemap | RSS