Jak zvládat stres

Poradna

Zveřejněno dne 5.3.2015

Stres je slovo, které se v západní společnosti skloňuje snad ve všech pádech. Snad každý z nás se setkal se stresem. Stres je stav, kdy je náš organismus vystaven nadměrné zátěži. Jedná se o významný nedostatek nebo prudké zesílení stimulace nebo konfliktu, ohrožující bytí našeho já nebo narušující fyziologickou homeostázu (rovnováhu).



Příčiny stresu

Schopnost člověka vyrovnat se s okamžiky stresu závisí na tom, jak se mu podaří najít rovnováhu mezi povahou problému a důsledky, které pro něho stresová situace má. Příliš velký nepoměr mezi těmito faktory vyvolává tlak a vám nepomůže dojít ke správnému řešení. První krok, který musíte při zvládání stresu udělat, spočívá v rozpoznání příčiny problému a významu, jaký ve vašem životě mají. Způsob, jakým vnímáte svoje okolí a jak k němu přistupujete, ovlivňuje klíčovým způsobem vaše reakce. Člověk pod vlivem stresu nejedná racionálně. Ztrátou kontroly nad vlastními silami bývají nejvíc ohroženi právě ti lidé, kteří ve vypjatých situacích vypadají chladně, klidně. Období stresu často vyvolává potíže v soukromém životě. Vzájemné vztahy a jednání lidí mezi sebou má na svědomí celý seznam projevů považovaných za vedlejší příznaky psychického stresu. Patří sem obavy z neúspěchu a odmítnutí, náladovost, celkový pocit úzkosti, panického strachu, viny, studu, extrémního vzteku a odporu, nezájem o sex.

Stres ze školy

Nejdůležitější je uvědomit si, že stres škodí našemu zdraví a ubírá nám radost ze života. Taky vám občas připadá, že žijete stereotypní život? Ráno vstanete, nasnídáte se, jdete do školy, tam si poslechnete danou látku, a zpátky domů, kde se musíte nepřetržitě učit. Čekáte jenom na 2 dny v týdnu, které vás dělají šťastným, protože se můžete uvolnit a zajít se někam pobavit. Mnoho studentů má problém v tom, že si učivo, různé projekty a úkoly nechává na poslední chvíli. To nejlepší, co můžete pro sebe udělat, je, že si rozvrhnete studijní plán, kde si poznamenáte, kdy se v jaký den budete učit. Nemusíte se učit každý den 4 hodiny, ale rozvrhnout si to tak, aby váš školní týden nebyl stereotypní, ale aby stál přece jen za něco. Týden si můžete zpestřit kinem, procházkou v přírodě a knihou.

Stres v práci

Zaměstnanci zažívají stres, jsou-li nároky jejich práce větší než jejich schopnost je zvládat. Kromě duševních zdravotních obtíží se u pracovníků, kteří trpí dlouhodobým stresem, mohou rozvinout vážné tělesné zdravotní problémy, jako jsou kardiovaskulární onemocnění nebo muskuloskeletální obtíže. Z hlediska organizace negativní účinky zahrnují špatné celkové výsledky podniku, zvýšenou míru pracovní neschopnosti, přítomnost na pracovišti i v době nemoci.

Příklady pracovních podmínek způsobujících psychosociální rizika:

  • nadměrné pracovní zatížení
  • rozporuplné požadavky a nedostatečně jasně vymezené úlohy
  • nedostatečné zapojení do přijímání rozhodnutí, která mají na pracovníka dopad, a nedostatečný vliv na způsob výkonu dané práce
  • špatně řízené organizační změny, nejistota zaměstnání
  • neefektivní komunikace, nedostatečná podpora ze strany vedení nebo kolegů
  • psychické a sexuální obtěžování, násilí třetích stran

Zvládání stresu není jen morální povinností a dobrou investicí zaměstnavatelů, je to zákonná povinnost stanovená v rámcové směrnici 89/391/EHS, podložená rámcovými dohodami sociálních partnerů o stresu při práci a proti obtěžování a násilí v práci. Kromě toho Evropská dohoda o duševním zdraví a životní harmonii uznává měnící se nároky a zvyšující se tlak na pracovišti a vyzývá zaměstnavatele k provádění dodatečných dobrovolných opatření s cílem podpořit duševní pohodu.

Stres z osobního života

Průběh stresu z osobního života je individuální, vždy záleží na odolnosti organismu vůči stresu. Důležité je, aby stres na člověka nepůsobil po dlouhou dobu. Stresorem může být široká škála nejrůznějších fyzikálních i emočních podnětů, také běžné životní nároky a požadavky vyvolávající v organismu napětí. Stres je ovlivněn nejen mentální interpretací aktuálně působícího stresoru, ale i jeho představou nebo domnělým ohrožením. U postiženého se mohou projevit různé subjektivní příznaky – únava, snížené sebehodnocení, podráždění, negativismus, odliv síly, ztráta iluzí. Objektivním průvodním jevem je snížená celková výkonnost.


Příznaky stresu

Stres může změnit naše pocity, může ovlivnit naše myšlení a chování. Stres se stává rizikovým faktorem pro bezpečnost a zdraví v případě, že je dlouhodobý.

Poruchy ze stresu

Na úrovni organizace: pracovní neschopnost, vysoká fluktuace zaměstnanců, nedochvilnost, problémy s disciplínou, obtěžování, snížená produktivita, úrazy, chyby a zvýšené náklady na odškodné a zdravotní péči.

Na úrovni jednotlivce: emotivní reakce (podrážděnost, úzkost, poruchy spánku, deprese, hypochondrie, odcizení, syndrom vyhoření, problémy se vztahy v rodině), kognitivní reakce (nízká soustředěnost, špatná paměť, problémy při učení se nových věcí a při rozhodování), behaviorální reakce (užívání drog, konzumace alkoholu a tabáku, destruktivní chování) a fyziologické reakce (bolesti v zádech, oslabená imunita, peptické vředy, onemocnění srdce, vysoký tlak).

Bolest hlavy

Bolest hlavy je v dnešní době běžnou záležitostí a může mít několik příčin. Bolest hlavy způsobená stresem je obvykle popisována jako tlaková bolest, kterou cítíme na obou polovinách hlavy, a to především v oblasti temene. Bolest zad a hlavy od krční páteře bývá při stresových situacích tím nejčastějším projevem vedle únavy a vyčerpání.

Úzkost

Pokud pociťujeme úzkost či stres, naše svaly se napnou. V případě, že se napnou příliš, mohou se v těle objevit nepříjemné pocity, jako jsou potíže při nadechnutí, třes, brnění rukou či ve tváři, bolest hlavy, za krkem, v zádech či ramenou, sevření na hrudi a podobně. Tyto příznaky člověka obvykle ještě více vyděsí a tím se pocit úzkosti zvýší.

První pomoc jak zahnat stres

Nejrychlejší technikou je stálé pomalé, ale hluboké dýchání:

Hypoventilace = rychlá relaxace.

Zklidňující dýchací technika: Nenásilně vydechněte, pak vdechněte malé množství vzduchu a na krátký okamžik ho v plících zadržte. Pak ho opět nenásilně vydechněte, jako když se balónek sám od sebe vypouští. Po několika pokusech zjistíte, že se vám tep zpomalil, nejprve dojde k rozdílu mezi tepovou a dechovou frekvencí, poté se pravidelný rytmus vrátí. Pokračujte, ale nenásilně, až bude zpomalení zcela zřetelné.


Chronický stres

Chronický stres je dlouhotrvající, vleklá, přetrvávající zátěž (projevuje se například úzkostmi, depresemi, migrénami, chronickým únavovým syndromem, kognitivními potížemi, psychosomatickými závadami a poruchami, syndromem vyhoření). Když nějaké ohrožení trvá delší dobu, dostává se tělo do stavu permanentní úzkosti, kdy nastávají potíže s dýcháním. A právě to je případ většiny emočních problémů. Organismus se připravuje na střetnutí nebo na útěk před nebezpečím a člověk začíná zrychleně a takzvaně povrchově dýchat. Překážku však většinou není třeba překonat fyzicky. Proto naše tělo zůstává ve stavu stálého nabuzení. Zrychlené dýchání se mění v návyk. Dochází ke vdechování příliš velkého množství oxidu uhličitého. Tento jev je znám pod názvem „cyklus úzkosti“ a vede k hyperventilaci.

Popsanou situaci se naučíte předvídat, když si uvědomíte, jak vlastně reagujete na stres. Pokuste se podívat svůj současný problém s odstupem. Zamyslete se nad svým životem a nad tím, jak ho ovládáte (nebo jak ovládá on vás). Je-li člověk pod tlakem a na hranici stresu, může chápat problém dvěma způsoby: buď jako nebezpečí, tehdy se mohou dostavit pocity vyčerpání, nejistoty a začnete věřit, že negativní prvky převáží nad těmi pozitivními. Nebo se můžete k problému postavit jako k výzvě, pak stres dokážete úspěšně vyřešit a využít k tomu správné množství energie. Budoucnost uvidíte v kladném světle a váš organismus se vrátí do normálního stavu.


Jak zvládat dlouhodobý stres

Se stresem můžeme bojovat anebo se proti němu preventivně bránit jednotlivými odpočinkovými, relaxačními i jinými aktivitami:

  • Plánování – pracujeme efektivně s časem, stanovujeme si priority, připravujeme se důkladně na zpracování zadaných úkolů, děláme si v nutných případech poznámky a tak dále.
  • Asertivita – snažíme se znát své limity, hranice a možnosti a držíme se jich. Učíme se říkat „ne“, abychom zamezili neplánovanému zahlcení úkoly, požadavky.
  • Snažíme se omezovat stresující prostředí – nadefinujeme si pro sebe prostředí, osoby, situace, které nás stresují, které v nás stres vyvolávají, a snažíme se jim vyhnout nebo jim čelit vybranou technikou.
  • Následky stresu na zdraví
  • Následky stresu na zdraví se projevují bolestí hlavy, pocitem úzkosti, ztrátou chuti k jídlu nebo naopak přejídáním se, žaludečními problémy, průjmy nebo zácpou, ztrátou chuti na sex, únavou, nespavostí nebo neschopností soustředění, nervozitou, neklidem, popudlivostí, bolestí za hrudní kostí, zrychlením srdeční činnosti, zvýšenou potivostí, suchem v ústech.
  • Dlouhodobý stres se individuálně podepíše na jedinci. V závažných případech může tento stav vyústit smrtí jedince.

Následky stresu v těhotenství

Tak jako mnoho jiných událostí v našem těle je i délka těhotenství řízena určitými vnitřními hodinami. Načasování porodu je řízeno placentou a látkami, které uvolňuje. Pokud je žena v první trimestru pod nátlakem, tedy vystavena stresu, začnou tyto hodiny tikat o něco rychleji a miminko přijde na svět o něco dříve. Hormonální změny, ke kterým dochází během druhého a třetího trimestru, naopak zvyšují odolnost ženy vzhledem ke stresu (a to tím výrazněji, čím více se blíží datum porodu). Z placenty se totiž uvolňují látky (hormony a peptidy), které napomáhají snižovat stres budoucí maminky proto, aby se látky, které tělo samo tvoří jako obranu proti stresu (nebo jeho důsledek), nedostaly krevním řečištěm i do těla miminka. Pokud se tedy pomocí hormonů podaří snížit stres, podaří se snížit i objem těchto látek. Je důležité stres v těhotenství co nejvíce odbourat. I když vás vaše tělo částečně před stresem chrání (příroda ví, co dělá, když to tak zařídila), nezapomeňte, že i přesto může stres ve vašem životě znamenat předčasné narození miminka.

První pomoc:

  • Myslete na své miminko tím, že budete myslet na sebe a na svoji pohodu.
  • Naučte se a používejte nějaké relaxační techniky (ta nejjednodušší je hluboké vědomé dýchání v klidném prostředí).
  • Nejlépe každý den si udělejte čas pro sebe a odpočiňte si.
  • Nechejte svého partnera, aby si uvědomil, jak je strašně důležité, abyste byla spokojená. Docilte toho, aby s vámi odpočíval, mazlil se a vůbec si zpříjemňujte poslední chvíle, kdy jste ještě sami.
  • Nic není tak důležité, abyste se tím nechala stresovat, a žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří.

Frustrace, deprivace a stres

Frustrace je stav závažného neuskutečnění našich potřeb, které jsou pro každého individuální: jednoho tedy může frustrovat něco, co druhého nechá v klidu. Například pro někoho je frustrující přestávka před písemným testem, pro jiného čekání na výsledky a pro dalšího oznámení špatných známek. Frustrovaní můžeme být z opakovaného odmítnutí nebo z výzvy, která přesahuje naše schopnosti. Ovšem nejen naše potřeby rozhodují o tom, co nás frustruje a co nás ještě nechá v klidu. Dalším faktorem je frustrační tolerance, která představuje míru odolnosti jedince. Ač je dvěma lidem stejná situace skutečně nepříjemná, ten s vyšší mírou frustrační tolerance ji snáší nepochybně lépe. Pokud tomuto stavu čelíme častěji, frustrační tolerance se zvyšuje. Postupně začneme rozdělovat věci na podstatné (velké), na nichž nám skutečně záleží, a na nepodstatné (malé), kvůli nimž nemá smysl se rozčilovat. Frustraci lépe snáší dospělí než děti nebo starší osoby. Frustrující situace se také mnohem lépe překonává, pokud se v tomto stavu ocitne více osob. Člověk pak nemá pocit, že je na vše sám.

Deprivace označuje nedostatečné uspokojení důležité psychické či fyzické potřeby jednotlivce. Nejčastěji bývá česky popisována jakožto citové strádání, tedy jakýkoliv nedostatek citu a emocí pociťovaný jednotlivcem. Může se jednat o nedostatek prokazovaného a vnímaného osobního respektu, pociťovaného bezpečí, sdílené lásky nebo vzájemných sociálních vazeb, ale i osobního strádání z nedostatku dalších smyslových podnětů. Deprivaci lze také vnímat a chápat jako skrývání či odpírání zájmu. Tím, že před někým skrýváme ochotu a porozumění mu naslouchat a pomoci, přestože je v naší moci podporu dávat, vyvoláme v tom druhém strádání. Odpíráme-li (skrýváme-li) někomu lásku, přátelství, zájem, naslouchání, tedy to, na co by měl mít z naší strany nárok, posilujeme v něm pocity zklamání a deziluze a nedostatku.

Stres je funkční stav živého organismu, kdy je tento organismus vystaven mimořádným podmínkám (stresorům), a jeho následných obranných reakcí, které mají za cíl zachovat homeostázu a zabránit poškození nebo smrti organismu. Stres je odpověď, která v sobě zahrnuje jak fyzické, tak i psychické složky. Jinými slovy, stres je stav organismu, který je obecnou odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž – fyzickou nebo psychickou. Při stresu se uplatňují obranné mechanismy, které umožňují přežití organismu vystaveného nebezpečí.

Autor: © svevi
Foto:
© Point

referenční odkaz

VINŠOVÁ, Světluše. Jak zvládat stres [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2015-03-05. Dostupné online.




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 79 lidí.


Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku



Sitemap | RSS