Infarkt

Nemoci

Zveřejněno dne 4.1.2013

Srdeční záchvat neboli infarkt myokardu je odumření srdečního svalu z náhlého ucpání věnčité tepny způsobeného krevními sraženinami. Koronární tepny jsou cévy zásobující srdeční sval krví a kyslíkem. Zablokování věnčité tepny zbavuje srdce dostatečné výživy a způsobuje újmu srdečního svalu. Problémy se projevují bolestí na hrudi a pocitem tlaku na hrudi. Pokud není obnoven průtok krve do 40 minut, dojde ke smrti srdečního svalu.



Co způsobuje infarkt?

Ateroskleróza

Ateroskleróza je proces ukládání plaket (sbírek) cholesterolu ve stěnách tepen. Cholesterol způsobuje kornatění stěn tepen a zúžení vnitřního kanálu (lumen) tepny. Tepny zúžené aterosklerózou pak nedodávají dostatečné množství krve k normálnímu udržení funkcí těla. Ateroskleróza tepen dolních končetin způsobuje snížení průtoku krve do dolních končetin. To se následně projeví bolestmi nohou, bércovými vředy nebo pomalejším hojením ran. Ateroskleróza tepen může postihnout i přívod krve do mozku, což vede k takzvané cévní demenci (mentální poškození způsobené postupným odumíráním mozkové tkáně) nebo k cévní mozkové příhodě (náhlá smrt mozkové tkáně).

Mnoho lidí má aterosklerózu bez příznaků několik let či desetiletí. Ateroskleróza může totiž začít od brzkého dospívání, ale příznaky nebo zdravotní problémy vznikají později v dospělosti, kdy se zhoršuje tepenné zúžení. Kouření cigaret, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu a cukrovka urychlují aterosklerózu a symptomatické projevy a způsobují další komplikace, zejména u lidí s pozitivní rodinnou anamnézou.

Koronární ateroskleróza (ischemická srdeční choroba) je ateroskleróza způsobující kornatění a zúžení věnčitých tepen. Snížené prokrvení srdečního svalu z koronární aterosklerózy se nazývá koronární srdeční chorobou. Mezi koronární srdeční onemocnění patří srdeční infarkt, který může způsobit neočekávanou smrt. Projevuje se bolestí na hrudi (angina pectoris), poruchami srdečního rytmu a srdečním selháním v důsledku oslabení srdečního svalu.

Ateroskleróza a angina pectoris

Angina pectoris se projevuje palčivou bolestí za hrudní kostí, která je způsobena nedostatkem kyslíku v srdeční svalovině. Dojde tak k nesprávnému stahování srdeční svaloviny, srdce přestává plnit svou funkci jako pumpa a do celého těla proudí jen malé množství okysličené krve. Svými projevy je velmi podobná akutnímu infarktu myokardu, ale nedochází při ní k odumření srdeční tkáně. Angina pectoris je rovněž bolestí, která je vyvolána zvýšeným požadavkem na kyslík (rychlá chůze, běh, stres a podobně), kdy cévy nemocné aterosklerózou nemohou dostatečně zásobit tělo ani srdce okysličenou krví. U diabetiků může dojít k progresivnímu snížení průtoku krve v srdci, které je bezbolestné, ale způsobuje dušnost a rychlou únavnost.

Příznaky anginy pectoris způsobené námahou jsou tlak, tíha, svírání nebo bolest na hrudníku. Bolest se však může objevit i v krku, čelistech, rukou, zádech nebo v zubech. Tato bolest je doprovázena dušností, nevolností nebo studeným potem. Příznaky anginy pectoris trvají několik desítek vteřin až pár minut. Odpočinek (přestat ihned s tím, co vám potíže vyvolalo) a nitroglycerin (dává se pod jazyk) snižují požadavek kyslíku a odlehčují srdečnímu svalu. Námahou způsobená angina může být prvním varovným znamením pokročilé ischemické choroby srdeční.

Angina pectoris, kterou nevyvolává zátěž, poukazuje na koronární zúžení a končí obvykle kritickým nedostatkem přívodu kyslíku do srdce. Je způsobena záchvatem věnčitých tepen (Prinzmetalova varianta nebo angina pectoris). Na rozdíl od infarktu myokardu nedochází k trvalému poškození svalové tkáně.

Ateroskleróza a srdeční infarkt

Cholesterol na povrchu koronární cévy může způsobit prasknutí a vytvoření krevní sraženiny na povrchu plaku. Sraženiny blokují průtok krve přes tepny a způsobují infarkt. Příčina ruptury vedoucí k tvorbě sraženiny je do značné míry neznámá, ale jsou známy faktory, které k tomuto přispívají: kouření nebo jiná expozice nikotinu, zvýšení cholesterolu, zvýšená hladina krevních katecholaminů (adrenalinu), vysoký krevní tlak a další mechanické nebo biochemické podněty.

K infarktu může dojít kdykoliv, ale statistické údaje uvádí, že k němu nejčastěji dochází mezi čtvrtou až desátou hodinou ranní, protože v této době nadledvinky uvolňují nejvíce adrenalinu (zvýšená hladina adrenalinu přispívá k prasknutí plaket cholesterolu).

Autor: © Jakub Vinš
Foto:
© Pöllö

referenční odkaz

VINŠ, Jakub. Infarkt [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2013-01-04. Dostupné online.

Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články



Sitemap | RSS