Imunita novorozence

Děti a miminka

Zveřejněno dne 5.8.2016

Hlavní funkcí imunitního systému je ochrana před nejrůznějšími infekcemi, v případě propuknutí choroby pak snaha o co nejrychlejší eliminaci patogenu z organismu. V dětském věku (a je jedno, jedná-li se o novorozence, či batole) je imunitní systém nezralý. Nicméně snížit rizika infekčních onemocnění lze, na prvním místě je kojení, podávání správné výživy (včetně probiotik a prebiotik), hygiena a další.



Vývoj imunity plodu během těhotenství

Protilátky se začínají vytvářet již v plodu těhotné matky, a to zhruba od 20. až 30. týdne. Jejich množství však bývá tak malé, že je nelze považovat za ochranné. Novorozenec po porodu je však chráněn takzvanými mateřskými protilátkami, které se do malého děťátka dostávají přes placentu. Jejich množství je někdy dokonce vyšší než u dospělého člověka, a proto dostatečně kvalitně chrání novorozence vůči cizorodým látkám a infekčním mikrobům. Nevýhodou mateřských protilátek je jejich dočasné působení, přetrvávají totiž v těle novorozence zhruba 3 až 12 měsíců. Již po 2 měsících po narození jejich množství významně klesá až pod hranici účinné ochrany, neboť jsou metabolicky rozkládány a vylučovány z těla dítěte. Po porodu se v těle nového človíčka začínají vytvářet také vlastní protilátky, jejich množství je však zpočátku velmi malé a teprve s postupem věku se jejich tvorba zvyšuje. Zjednodušeně lze říci, že v prvním roce života se tvoří zhruba 50 % všech protilátek ve srovnání s dospělým člověkem. Teprve kolem 10. roku si dítě vytváří takové množství protilátek, které odpovídá dospělému člověku.

První bílé krvinky se pozorují již v období žloutkového vaku, později hrají významnou roli při zánětlivých reakcích. Typické obranné bílé krvinky, které se vytvářejí v kostní dřeni, krvi a slezině, se objevují v plodu od 12. týdne těhotenství. Podobně jako u protilátek je jejich množství zpočátku nepatrné, ale postupně, jak plod roste, jejich množství stoupá. Mimo jiné vznikají další druhy těchto obranných buněk a zvyšuje se rovněž jejich obranná aktivita. Některé z těchto buněk bývají po porodu u novorozeného děťátka plně funkční. V období zrání plodu se obranné bílé krvinky učí rozlišovat vlastní látky od látek cizorodých. To přispívá ke správné funkci imunitního systému, který nesmí negativně ovlivňovat či odstraňovat užitečné buňky, tkáň a další biologické látky vlastní člověku. Stejně jako protilátek nemá novorozenec také dostatek těchto specificky obranných bílých krvinek, které navíc nevykazují tak vysokou obrannou aktivitu jako u dospělých lidí.


Start imunitního systému novorozence

Plod v děloze matky nemá plně vyvinutý imunitní systém, protože ho za normálních okolností ani nepotřebuje. Patogenní mikroorganismy se k plodu většinou ani nedostanou, a pokud ano, je plod vybaven pouze bazální hladinou protilátek třídy IgG, které se k němu dostávají transplacentární cestou (prochází z matčina organismu přes placentu). V okamžiku porodu je novorozenec vybaven stejným množstvím protilátek IgG jako jeho matka, pokud se v krvi dítěte nalézají protilátky třídy IgM, jedná se nejspíše o reakci na infekci během těhotenství, tedy o takzvanou intrauterinní infekci (což je pravděpodobně nejčastější příčina předčasných porodů). Buněčná imunita rovněž vykazuje určité zvláštnosti vzhledem k poměrům u dospělých. Množství a v některých případech i aktivita buněk imunitního systému (jedná se o různé typy bílých krvinek) jsou snížené. Z tohoto faktu vyplývá, že imunitní systém vykazuje sníženou schopnost usmrcovat některé bakterie, například Escherichia coli. Novorozenec je tedy ohrožen nákazou i za normálních okolností poměrně neškodnými bakteriemi (míněno pro zdravého dospělého). Pro novorozence představují nebezpečí zejména ty mikroby, které osídlují porodní cesty a při porodu se drobnými oděrkami či sliznicí dostávají do organismu dítěte. Zde narazí pouze na slabý odpor málo vyvinutého imunitního systému, a tak mohou způsobovat těžká onemocnění typu sepse, zánětu mozkových blan a další. Problémem však nejsou jen bakterie, hrozí i nákaza herpetickými viry, virem žloutenky typu B nebo dokonce virem HIV.


Imunitní systém novorozence při porodu císařským řezem

Děti, které neprojdou porodními cestami matky, mají horší poporodní adaptaci. Tvrdí se, že jsou náchylnější k astmatu, alergiím i ekzémům. Novorozencův trávicí trakt je nevyvinutý a slizovitá membrána, která pokrývá vnitřek střeva, je tenká a nesouvislá. Až po přijetí prvních bakterií v průběhu porodu a následně z potravy se mu začne membrána zacelovat a stává se i silnější. Tato membrána slouží jako brnění a ochraňuje střevní buňky od toho, aby se k nim nedostaly střevní bakterie blízko a následně nepronikly do krevního oběhu a nevyvolaly infekci. Naprosto rozdílnou mikroflóru mají děti porozené přirozeně oproti dětem narozeným císařským řezem. Dítě narozené přirozeně získá od matky zdravou dávku bakterií z její pochvy a řitního otvoru.

Děti narozené císařským řezem získávají první bakterie z kůže a také z povrchu v nemocnici a od lékařského personálu. Tato mikroflóra není tak pestrá a neobsahuje tolik důležitých bakterií zejména z rodu Lactobacillus. Někteří odborníci doporučují, aby dětem po císaři byla pusinka a další části těla pomazány stěrem z matčiny pochvy. Novorozenec by tak dostal správnou mikroflóru, kterou příroda zamýšlela předat z matky na dítě. Bohužel na tento způsob není veřejnost připravena.


Klystýr před porodem, ano či ne?

Klyzma je výplach střev. Aplikuje se v první době porodní. Porodní asistentka uloží rodičku na lůžko na bok (nohy jsou skrčené) a do konečníku zavede rektální rourku. Tou do střev pustí vlažnou vodu (asi 0,5–1 litr). Během aplikace je nutné uvolnění svalů a hluboké dýchání. Při klyzmatu dochází k nepříjemnému pocitu plnosti, ale důležité je v sobě tekutinu udržet minimálně 10–15 minut (aby voda mohla stolici rozpustit). Vyprázdnit se můžete najednou, ale také je možné, že půjdete během půlhodinky víckrát. A hlavně, pokud nejste při porodu sama a stydíte se před partnerem, pošlete ho chvilku za dveře.

Klyzma má pro rodičku řadu výhod: Pomůže vyprázdnit stolicí naplněné tlusté střevo, čímž uvolní cestu plodu do pánve (mechanický účinek) a mamince samotné uleví, pokud celé těhotenství trpěla zácpou. Teplota aplikované vody zvýší děložní kontrakce (nervový účinek). Zabrání nechtěnému úniku stolice při porodu, což může pro ženu představovat psychicky negativní handicap, který často zhoršuje její spolupráci a hygienicky představuje i riziko pro novorozence.

Alternativou očistného klyzmatu je přípravek Yal, který si můžete aplikovat sama. Předepíše vám ho gynekolog (stojí okolo 200 Kč). Použití je velmi jednoduché. Lahvičku s roztokem protřepete. Až se objeví pěna, lahvičku zavedete do konečníku až na doraz a stlačíte ji tak, abyste ji celou vyprázdnili. Stejně jako u klyzmatu i zde musíte čekat minimálně 10–15minut, než se půjdete vyprázdnit. Nevýhodou Yal přípravku je, že je dražší a chybí efekt teplého nálevu na děložní kontrakce.

Klyzma má nesporně mnoho výhod. Porodníci ho hlavně považují za metodu, která usnadní porod. Nutné však není. Pokud žena odmítá vyprázdnění stolice před porodem, mělo by být povinností zdravotnického personálu této žádosti vyhovět. Ale zkuste si nejdřív o daném problému promluvit se sestřičkami, popřípadě s lékařem. Uvědomte si, že právě bakterie obsažené ve stolici mohou znamenat pro vaše miminko nebezpečí infekce. Pokud rodíte do vody, klyzmatu se nevyhnete.


Imunitní systém kojence a střevní mikroflóra

Přechodný nedostatek imunitního systému dítěte v prvním roce života vrcholí v období 3. až 6. měsíce. V této době výrazně klesá hladina mateřských protilátek, nová tvorba vlastních protilátek je ještě nedostatečná a specifické bílé krvinky nejsou plně aktivní a zastoupené v dostatečné míře. Proto je novorozenec vystaven zvýšenému riziku ohrožení jakékoli nákazy. Mateřské mléko jako přírodní zdroj scházejících složek imunitního systému kompenzuje oslabenou imunitu novorozence. V mléce se nacházejí jak obranné bílé krvinky, tak všechny typy protilátek, a navíc další pomocné látky imunitního systému. Zvýšená přítomnost protilátek, které chrání především sliznice trávicího a dýchacího ústrojí, pomáhá zabránit uchycení respiračních a střevních infekčních mikrobů. Navíc protilátky získané z mateřského mléka hrají důležitou roli v nastolení normální mikroflóry v těle kojeného dítěte a zabraňují proniknutí některých neinfekčních látek, což může mít význam i při vývoji alergie.


Význam mateřského mléka pro imunitní systém

Jak již bylo napsáno, mateřské mléko hraje důležitou roli v nastolení normální mikroflóry v těle kojeného dítěte a zabraňuje proniknutí některých neinfekčních látek, což může mít význam i při vývoji alergie. Při narození přichází dítě na svět s mnoha mechanismy, které ho mají chránit před vnějším světem. V embryonálním vývoji dochází k vytvoření fyziologické obranné bariéry a vrozené imunity, které jsou dány genetickým vybavením a množstvím protilátek, jež dítě získalo přestupem z organismu matky přes placentu (mateřské protilátky IgG). Složka specifické imunity je v embryonálním období vytvořena jen částečně. K jejímu dalšímu vývoji a dozrávání dochází během prvních týdnů až měsíců života na základě promoření mikroorganismy a získaných protilátek z mateřského mléka. Na této složce imunity se zásadní měrou podílí i prebiotika, která jsou základem správného fungování střevních bakterií a která dítě taktéž získává z mateřského mléka. Z pohledu zdraví kojence má tedy kojení zásadní místo ve vytváření správně fungujícího imunitního systému. Mateřské mléko je významným zdrojem ochranných protilátek a prebiotik. Všechny tyto složky mateřského mléka jsou pro dítě v prvních měsících zásadní. V prvních týdnech až měsících života je kromě toho dítě chráněno protilátkami získanými z organismu matky. Tyto mechanismy jsou schopny dítě v prvních měsících ochránit a zároveň u něj stimulují správný vývoj imunitního systému.

Součástí mateřského mléka je kolostrum, takzvané prvotní mléko. Kolostrum (colostrum) je nažloutlá tekutina, která vzniká několik málo dní po narození dítěte během prvního kojení. Příroda zařídila, aby právě prostřednictvím kolostra získávaly děti silný základ pro svou imunitu, obranyschopnost organismu prosti nejrůznějším onemocněním. Kolostrum neboli česky mlezivo obsahuje potřebné živiny včetně nezbytných růstových faktorů, tuky, oligosacharidy, antimikrobiální látky, cytokiny a nukleosidy. Mlezivo je také bohaté na imunoglobuliny, což jsou určité typy bílkovin zapojující se do podpory imunitního systému a boje s mikroby. Kolostrum po porodu zajišťuje u dětí přirozeně pasivní imunitu, tedy příjem hotových protilátek od matky, které novorozence chrání v prvních týdnech života před infekcemi ze zevního prostředí, když ještě není schopen imunitní reakce a produkce vlastních protilátek.


Obsah látek v mlezivu

Kolostrum je jedním z významných faktorů, které ovlivní imunitu novorozence celoživotně. Obsahuje množství vitamínů, minerálů, stopových prvků a také významné bílkoviny, růstové faktory a inhibitory proteáz, hrající velmi výraznou roli v imunitním systému. Dále obsahuje protilátky, které mají přímé účinky proti bakteriím, virům a plísním. V kolostru se vyskytuje též laktoferrin, bioaktivní glykol-protein, který u zdravých jedinců pomáhá zabezpečit imunitu proti chřipkám, nachlazením, parazitům a infekčním bakteriím, uplatňuje se při omezování růstu metastáz, pomáhá redukovat plísně a omezuje produkci volných radikálů. Jedním z hlavních příznivých účinků lactoferrinu je jeho schopnost redukovat záněty prostřednictvím regulace zánětlivých cytokinů, jakými jsou například Interleukin-1, Interleukin-6 a faktor nekrózy tumorů (TNF). Každá jejich složka působí na zvláštní skupinu buněk. I přesto, že jsou za jistých okolností potřebné, platí, že příliš velké množství může škodit. V kolostru najdeme také důležitou skupinu molekul nazývanou PRPs (Proline-Rich-Polypeptides), která pracuje jako výkonný regulátor imunitního systému. Bylo dokázáno, že v odpovědi humorální složky imunitního systému stimulovaly PRPs nízkou, nebo naopak utlumovaly vysokou imunitní odpověď. PRPs rovněž ukázaly prospěšné účinky ve zrání tymocytů a tvorbě T-supresorových buněk. Tento proces nesporně přináší rovnováhu v tělových imunitních reakcích a do budoucna ukazuje cestu řešení autoimunních onemocnění. Růstové faktory obsažené v kolostru mají vliv na hojení ran, na vytváření svalové hmoty, na zlepšení nervového systému a na zvyšování výdrže a vitality. Všechny látky obsažené v kolostru pomáhají novorozenci přežít dny, kdy se ocitá v novém prostředí.

U nekojících matek je možné kolostrum přidávat po konzultaci s pediatrem i uměle živeným dětem.

Autor: © svevi
Foto:
© Theora

referenční odkaz

VINŠOVÁ, Světluše. Imunita novorozence [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2016-08-05. Dostupné online.


Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 5 lidí.


Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články



Sitemap | RSS