Erytrocyty

Poradna

Zveřejněno dne 6.1.2017

Erytrocyty jsou červené krvinky neboli červené krevní buňky. Vznikají v kostní dřeni, cirkulují s krví a mají na svědomí její červenou barvu. Červené krvinky na svém povrchu nesou speciální znaky, podle nichž se určují krevní skupiny. V těle máme zhruba 25 bilionů erytrocytů, které se neustále obnovují, staré zanikají a nové vznikají.


Co jsou to erytrocyty

Erytrocyty jsou červené krvinky. Význam řeckého slova je erythros – červený a kytos – buňka. Červená krvinka je nejběžnější krevní buňka. Její funkcí je zejména přenášení kyslíku z plic do ostatních tělních tkání. Erytrocyty obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, které váže kyslík. Erytrocyty zanikají cca za 120 dní.

Lidské červené krvinky jsou menší než většina ostatních lidských buněk, jejich rozměr je přibližně 7,4 x 2,1 µm. Typická červená krvinka obsahuje zhruba 265 milionů molekul hemoglobinu, z nichž každá obsahuje čtyři hemové skupiny. Ženy mají kolem 4,8 milionu červených krvinek v 1 mm³ krve, muži ve stejném objemu asi 5,4 milionu. Lidé trvale žijící ve vyšších polohách s nižším obsahem atmosférického kyslíku mají větší množství erytrocytů než lidé z nížin. Červené krvinky jsou nejpočetnější buněčnou složkou krve. 1 mm³ obsahuje zhruba 4 až 11 tisíc bílých krvinek a 150 až 400 tisíc krevních destiček. V červených krvinkách zdravého člověka je vázáno cca 3,5 g železa, což je více než ve všech zbývajících tkáních dohromady.

Červené krvinky nemají jádra, tudíž se nedovedou samy dělit a množit, a proto se neustále tvoří v kostní dřeni velkých kostí během procesu zvaného erytropoéza. Erytropoéza je stimulována hormonem erytropoetinem, který je tvořen v ledvinách. Tvorba erytrocytů trvá zhruba sedm dní a jejich životnost je 100–120 dnů. V této době je z erytroblastů v kostní dřeni vypuzeno jádro, to na své membráně vystavuje fosfatidylserin a láká makrofágy, které pomocí DNáz buněčné jádro stráví. Staré či poškozené krvinky jsou pak obklopeny fagocyty, odbourány a jejich stavební materiál je uvolněn zpět do krve. Červené krvinky jsou odstraňovány především ve slezině. Hem z molekul hemoglobinu je vyloučen jako bilirubin.

Funkce erytrocytů spočívá v jejich cirkulaci krví mezi plícemi a buňkami všech tkání těla. Buňkám přinášejí erytrocyty kyslík a místo něj si berou oxid uhličitý, který buňky produkují jako odpad, a transportují ho do plic, kde se vydýchá z těla ven. Zralé erytrocyty jsou bezjaderné buňky a obsahují velice důležité červené krevní barvivo, takzvaný hemoglobin, který dává krvi červenou barvu. Právě na hemoglobin se váže kyslík nebo oxid uhličitý. Erytrocyt je pružný, a proto se může různě deformovat, aby se dostal i do nejužších cév. Postupně však svou pružnost ztrácí a je náchylnější k poškození v oběhu, až se nakonec rozpadne ve slezině. Proto je slezina je nazývána „pohřebištěm erytrocytů“. Části krvinek se recyklují a vytvoří základ pro další krevní buňky. Lidské tělo si takto šetří svůj stavební materiál.


Zvýšené erytrocyty v krvi

Jsou stavy, při nichž se mění množství erytrocytů oproti normálnímu stavu. Počet erytrocytů v krvi se buď zvyšuje, což se nazývá polyglobulie, nebo může počet erytrocytů v krvi klesat, pak mluvíme o anémii, česky chudokrevnosti.

Vyšší počet erytrocytů se objeví jako reakce na nedostatek kyslíku v krvi. Hladinu kyslíku monitorují ledviny, které při poklesu začnou tvořit více hormonu erytropoetinu, který stimuluje tvorbu červených krvinek v kostní dřeni. Do oběhu se tak vyplaví větší množství erytrocytů. Z toho vyplývá, že ke zvýšené produkci erytrocytů může dojít i fyziologicky, například ve vyšších nadmořských výškách, kde je menší obsah kyslíku ve vzduchu. V takovém případě se tedy jedná o prostou adaptační reakci organismu. Příčina zvýšení počtu červených krvinek může však spočívat také v krevním onemocnění, takzvané primární polycytemii, kdy se v kostní dřeni nadměrně množí krevní buňky.

Z patologických (chorobných) situací jsou to například chronická plicní onemocnění, stavy s poruchou transportu kyslíku (kuřáci), srdeční vada typu pravolevý zkrat. Příčinou výše uvedeného nadbytku erytropoetinu může být i nádor ledvin, hematom ledvin, polycystóza (větší množství cyst). Polyglobulií mohou být postiženi také pacienti s chronickým ledvinovým selháním.


Příznaky

Pletorický vzhled (zarudnutí v obličeji), cyanóza (namodralé zabarvení okrajových části těla), bolesti hlavy, dna, trávicí problémy, závratě, poruchy zraku, v laboratorním krevním obraze hematokrit nad 0,48, saturace arteriální krve kyslíkem pod 92 %, hladina erytropoetinu je v biochemickém obraze zvýšená. K častému příznaku patří svědění kůže, které způsobují látky uvolňované z patologických krvinek (histamin). K vážným příznakům choroby patří trombotické příhody – srážení krve v žilním systému (velmi často v dutině břišní, játra, slezina).

Nejjednodušším a také nejšetrnějším postupem, jak snížit hodnoty červených krvinek, je venepunkce. Alternativou tohoto postupu je takzvaná erytrocytaferéza, při níž krvinky odebírá speciální přístroj. Venepunkcí lze odebrat 300–500 ml krve a lze ji opakovat podle hodnot červených krvinek v různých časových intervalech. Všichni nemocní by měli dále užívat Anopyrin nebo podobné léky, které snižují riziko nadměrného srážení krve, a tedy riziko trombózy. Nemocným, který ale přece jen tyto postupy dostatečně nepomáhají, lze podat léky interferon alfa (injekce), hydroxyureu (tablety) nebo anagelid (tablety). Transplantace kostní dřeně se u nemocných s pravou polycytémií provádí jen velmi zřídka, a to jen u těch nemocných, u nichž dochází k rychlému zhoršování nemoci s náhradou funkční kostní dřeně vazivem – takzvaná postpolycytemická fibróza. Těchto nemocných je ale jen zlomek ze všech pacientů s pravou polycytémií. Průměrné přežití je 15 let, příčinou úmrtí může být trombóza, akutní leukémie, jiné nádorové onemocnění, krvácení a další.

Hodnoty erytrocytů – norma:

  • počet erytrocytů muži: 4,3–5,7 x 1 012/l
  • počet erytrocytů ženy: 3,8–4,9 x 1 012/l
  • hematokrit muži: 0,39–0,51
  • hematokrit ženy: 0,33–0,47
  • hematokrit novorozenec: 0,45–0,60

Erytrocyty v moči

Erytrocyty se do moči mohou dostat nejen porušenou filtrační membránou, ale i krvácením do ledvinných kanálků za membránou. To znamená kdekoliv od ledvin až po zevní ústí močové trubice. Toto krvácení musí být přísně odlišeno od poruchy filtrace. Červená krvinka má rozměr zhruba 7 µm. To je sice velmi málo, ale aby červená krvinka prošla štěrbinou, musí se doslova protáhnout. V naprosté většině se tímto protažením erytrocyt deformuje a mění tvar. U erytrocytů z krvácení je jejich stavba normální. Navíc při poruše filtrace jsou do moči často uvolňovány i bílkoviny, které se do moči nemohou při krvácení dostat. Krvácení do moči až za filtrační membránou může být způsobeno růstem nádoru, toxickým poškozením buněk kanálků nebo rozsáhlou infekcí.

Norma erytrocytů v moči je do 5 erytrocytů v mikrolitru.

Erytrocyty v moči mohou být zjištěny „barevným“ testem. Do vzorku moči se vloží reakční látka, která při přítomnosti erytrocytů změní barvu. Erytrocyty se hledají také mikroskopem v močovém sedimentu. V tom případě by počet erytrocytů neměl přesáhnout 5 v 1 mikrolitru moči. Z pohledu pacienta se jedná o velmi jednoduchá a nezatěžující vyšetření, která ale mají velkou diagnostickou váhu. Jestliže se v moči nalézá krev, je třeba vždy určit příčinu a vyloučit nebo potvrdit a následně řešit závažné stavy, kterými jsou glomerulonefritida nebo nádor. Je-li podezření na možnou příměs krve v moči u menstruujících žen či u žen po porodu, je vhodné zopakovat vyšetření po ukončení krvácení.

Pokud je vaše moč nezvykle zbarvená, vždy navštivte lékaře. Erytrocyty v moči jsou téměř vždy patologické a pacient nemusí mít žádné varovné příznaky. Při pátrání po příčině je třeba si uvědomit, že spektrum příčin červeného zbarvení moči je poměrně široké a nemusí vždy souviset právě s přítomností krve v moči. Obdobné zabarvení způsobí i některé potraviny (například červená řepa, ostružiny), potravinářská barviva, intoxikace (například olovo, rtuť) nebo léky, které neovlivňují srážlivost krve (například Pyrvinium – léčba infekce roupem dětským). V drtivé většině případů má přímý vliv na přítomnost červených krvinek v moči právě užívání antikoagulancií (například Warfarin, Anopyrin).

Červené krvinky v moči se mohou vyskytnout rovněž u různých onemocnění glomerulů (ledvinných klubíček, která filtrují dusíkaté či toxické látky do moče).

Pozitivní rodinná historie ledvinného onemocnění může přispět k diagnostice dědičného poškození ledvin či polycystické nemoci ledvin.

U starších pacientů se vyskytuje hematurie v souvislosti s nezhoubným či zhoubným onemocněním prostaty, bývá i prvotním příznakem zhoubných nádorů ledvin a močových cest.

Hematurie se může vyskytnout i po intenzivní fyzické zátěži nebo po úrazu močových cest.

Hematurie se může objevit jako důsledek antikoagulační či antiagregační (protisrážlivé) léčby.

Příčinou krvácení z močové trubice je nejčastěji poranění, zaklíněný kámen, karunkula (slizniční výrůstek u zevního ústí močové trubice) u žen nebo vzácně nádor močové trubice.

Hematurie z ledviny nebo horních močových cest může být vyvolána nádorem ledviny, ledvinné pánvičky, kameny, zánětem ledviny. Zdrojem krvácení může být také úraz ledviny, vrozená hydronefróza (městnání moče v pánvičce) nebo vezikorenální reflux (návrat moči z močového měchýře do ledviny).

Zdrojem hematurie z dolních močových cest bývá i nádor, zvětšená prostata, záněty dolních močových cest, kámen v měchýři, úraz nebo cizí těleso.

Účinek léků – některé medikamenty, které člověk užívá proti srážlivosti krve (léky na ředění krve), mohou při užívání způsobit přítomnost krve v moči. Někdy se tento jev vyskytuje i při užívání aspirinu, který působí na srážlivost krve. Tyto léky narušují působení krevních destiček (trombocytů). Příznaky zpravidla odezní s vysazením léků. Umožňuje-li to stav pacienta, lékař může dávku léků snížit.

Močové kameny – jestliže vzniklé močové kameny procházejí močovým ústrojím, mohou je mechanicky poranit. Následkem je krvácení, které se projeví jako krev v moči. Pacient většinou prožívá velmi krutou bolest, což je závislé na velikosti kamene. Tomuto stavu se obecně říká kolika.

Infekční onemocnění močových cest – výskyt krve v moči obvykle provází i nepříjemné až bolestivé příznaky, jako je pálení, řezání a bolest. Při tomto onemocnění má pacient obvykle vyšší nebo i vysoké horečky.

Diabetes a vysoký krevní tlak (hypertenze) patří k nejčastějším příčinám poškození ledvin a mohou někdy vést k hematurii.

Léčba erytrocytů v moči je vždy závislá na příčině výskytu a je vždy specifická.


Co znamená „erytrocyty bez buffy coatu“

Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované – EBR – je v běžné praxi nejčastěji používaný erytrocytární transfuzní přípravek. Přípravek se získává odstraněním plazmy a buffy coatu z plné krve s následnou resuspenzí erytrocytů ve vhodném výživném roztoku. Většina roztoků obsahuje chlorid sodný, adenin, glukózu a manitol, rozpuštěné ve vodě (SAGM). Jiné obsahují citronan, manitol, fosforečnan a guanosin. Odstraněním buffy coatu se snižuje obsah leukocytů v přípravku a s tím spojených nežádoucích reakcí, snižuje se také tvorba mikroagregátů. Exspirace tohoto transfuzního přípravku je 42 dní. Používá se při náhradách krevních ztrát a u léčby anémie. Obsahuje Hb minimálně 43 g/1 T.U., obsah leukocytů je nižší než 1,2 x 109/1 T.U., objem je cca 260 ml.

Autor: © svevi
Foto:
© Jessica Polka

odkaz na tento článek

. Erytrocyty [online]. ČeskáOrdinace.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 163 lidí.




sdílejte článek se svými přáteli


Facebook   
Twitter   
Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku


SiteMAP | RSS