Dieta na slinivku

Zdravá výživa

Zveřejněno dne 14.4.2017

Pankreatická dieta se používá buď při akutním zánětu slinivky, nebo při problémech chronických. Jedná se o dietu dlouhodobou, ale zároveň i dynamickou a proměňující se dle individuálních potřeb pacienta. Cílem pankreatické diety by mělo být vyloučení látek, které zevně podporují problematický zánět, a to společně s odstraněním látek, které se špatně stravují kvůli nepřítomnosti enzymů.



Nemocný pankreas

U onemocnění slinivky břišní (pankreatu) je potřeba si v první řadě uvědomit, že tento orgán má v lidském těle dvě funkce. Slinivka je tvořena dvěma odlišnými částmi. Zaprvé je to žláza s vnitřní sekrecí (její produkty jsou uvolňovány do krve). Tato část je tvořena Langerhansovými ostrůvky (skupiny zvláštních buněk pankreatu), které vytvářejí a produkují hormony (inzulín, glukagon, somatostatin). Hormony jsou pak uvolňovány a dále ovlivňují různé pochody v organismu.

Druhá část buněk tvoří žlázu s vnější sekrecí (její produkt – trávicí šťáva, je uvolňován do tenkého střeva). Tato část produkuje enzymy: trypsin (štěpící bílkoviny na aminokyseliny), amylázu (přeměňující sacharidy) a lipázu (přeměňující bílkoviny). Všechny tyto enzymy jsou produkovány v neaktivních formách (proenzymech), neaktivní formy (proenzymy) jsou aktivovány až pomocí dalších enzymů, které jsou přítomny ve dvanáctníku (duodenu), kam ústí vývod zevně sekretorické části slinivky (té, která produkuje trávicí šťávu). Tento mechanismus aktivace enzymů zajišťuje kontrolu nad tím, aby se enzymy neaktivovaly dříve, než je třeba, a nepoškodily tak slinivku nebo její vývod.


Onemocnění slinivky

Zánět slinivky břišní (pankreatitis) je nemoc zahrnující dvě základní skupiny onemocnění: tryptickou pankreatitis (zánět, který je pro pankreas charakteristický, způsobený předčasným aktivováním trypsinu a spadající mezi akutní onemocnění) a skupinu pojmenovanou jako „ostatní“ záněty (podobné zánětům v jiných orgánech). V obou skupinách můžeme najít akutní, chronické a recidivující (navracející se) formy.

Akutní zánět slinivky břišní (akutní pankreatitis) je způsoben hlavně infekcemi, obstrukcemi (ucpáním) vývodů, ischémií (nedostatečným přívodem krve a kyslíku ke tkáni), toxickými faktory a poraněními. Je častější u mužů mezi 30. a 50. rokem věku, ale přibývají případy i mezi mladšími. Příčinou je v 50 % dlouhodobá konzumace tvrdého alkoholu, ve 30 % onemocnění žlučových cest a ve 20 % jde o nekrotizují zánět slinivky. Tryptický zánět slinivky (tryptická pankreatitis) je velmi častá, patří do skupiny akutních onemocnění. Vzniká většinou u obézních lidí středního nebo vyššího věku, častěji u žen, mnohdy po excesu v jídle (velmi tučné) a pití (koncentrovaném alkoholu) nebo po tupém úderu do břicha, jindy po zvedání těžkých břemen.

Základem onemocnění je předčasná aktivace trávicí šťávy (předčasnou aktivací trypsinu – enzym štěpící bílkoviny), která pak natravuje vlastní tkáň slinivky a tím ji poškozuje. K poškození slinivky a následnému zánětu tedy vede nadměrný příjem tučného jídla nebo koncentrovaného alkoholu (který aktivuje nadměrnou sekreci trávicích enzymů, které se pak ještě ve slinivce aktivují); natrávení tkáně slinivky vlastními enzymy po předchozím poškození orgánu například tupým úderem do břicha; onemocnění žlučových cest, například žlučové kameny (cholelithiasa) a méně často kaménky ve slinivce samé, které blokují odtok pankreatické trávicí šťávy.

Příčiny

Jako u mnoha jiných onemocnění hraje i u zánětu slinivky významnou roli genetika. Mezi rizikové faktory proto patří zhoubný nádor slinivky (karcinom pankreatu) u jiného člena rodiny (častěji se vyskytuje u mužů). Dalším z faktorů je nádor některého jiného orgánu dutiny břišní (žaludek, střevo, děloha), který vede k prorůstání nádoru i do slinivky, tomuto stavu se říká druhotný nádor slinivky (pankreatu). Významný podíl na rozvoji některých druhů zánětů slinivky mají i alkohol, obezita a špatné stravovací návyky (tučná strava). Riziko zánětu slinivky stoupá také při cholelithiáze, což je vlastně kamínek ve žlučníku, který může ze žlučníku vycestovat a ucpat žlučové cesty. Další příčinou jsou stavy po tupém úderu do břicha (například při kolektivních a bojových sportech) nebo po zvedání těžkých břemen, kdy výsledkem je podrážděná slinivka.

Příznaky

U akutní formy se vyskytují prudké bolesti v nadbřišku (epigastrium) nebo v levém podžebří, někdy se ale mohou objevit v celém břiše nebo vystřelovat do jiných částí těla (zad, levé lopatky a někdy až do levého ramene). Bolesti jsou provázeny zvracením (které ale nepřináší úlevu; ve zvratcích jsou zbytky jídla a příměs žluči) nebo pocitem „na zvracení“ či škytáním a nevolností. Můžeme pozorovat zástavu plynů a stolice. Nemocný je těžce schvácený, má zrychlený tep (tachykardie), zrychlený dech (tachypnoe), horečku, dezorientaci a poruchy chování (zvýšená agrese, nervozita). V těžkých a rychle se rozvíjejících případech může nemocný zemřít během několika hodin, proto je nutné neprodleně po rozvoji těchto příznaků vyhledat lékaře. Pacient může upadnout do šoku (pokles krevního tlaku, dušnost, zhoršení srdeční činnosti).

Chronické formy jsou doprovázeny bolestí, která ale přichází nárazovitě s určitým zpožděním po pozření jídla. Nemocní hubnou, jednak proto, že kvůli bolesti po jídle jídlo omezují, jednak proto, že kvůli nedostatečnému zásobení trávicí šťávou dochází ke špatnému trávení živin. Toto nedostatečné trávení ve střevě způsobuje i viditelnou změnu stolice, která je lesklejší a „mastnější“ (obsahuje více tuků).

Léčba

Léčba závisí především na druhu a rychlosti rozvoje jednotlivých pankreatitid. Pokud jde o chronickou pankreatitidu a zánět probíhá delší dobu bez život ohrožujících projevů, není nutná hospitalizace. Lékař stanoví dietu s velmi nízkým obsah tuků (lipidů) a naopak vysokým podílem cukrů (sacharidů) a bílkovin. Pokud je zánět dlouhodobější a enzymy jsou tvořeny v nedostatečném množství, předepisují se léky, které organismu tyto enzymy nutné pro trávení dodávají. Při poškození Langerhansových ostrůvku (poklesu uvolňování inzulínu, který napomáhá vstřebávání cukrů do buněk) je nutné rozvíjející se cukrovku léčit pomocí umělého (syntetického) inzulínu.

U akutních forem je třeba jednat rychle, protože při dlouhém odkládání může dojít k rozvoji šoku a i smrti. Proto je nutná hospitalizace v nemocnici. Prvním krokem je konzervativní léčba: léčba šoku, podle vážnosti poškození slinivky lékaři podávají léky k utlumení činnosti slinivky a léky tišící bolest, doplňují infuzemi chybějící tekutiny a ionty, nasazují nitrožilní výživu (potřebné složky stravy podávané přes infuzi v roztoku).

Nemocný nesmí po nezbytnou dobu (několik dní) přijímat jídlo ústy (per os). Má zavedeny: nasogatrickou sondu (NS je hadička zavedená nosem do žaludku, kde je možné odsávat obsah nebo podávat tekutou stravu nebo léky), močový katétr (je hadička zavedená do močového měchýře, umožňující odchod moči a měření jejího množství) a centrální žilní katétr. V některých akutních případech (při léčbě delší než 5–7 dnů a bez výrazného zlepšení) není jiná možnost než chirurgicky odstranit nevratně poškozené části slinivky anebo zprůchodnit vývody (ať už slinivky, nebo společný vývod slinivky a jater, to znamená žlučových cest). Přes příčný řez stěnou břišní v oblasti nadbřišku se chirurg dostane ke slinivce. Pokud je odumřelá (nekrotická) tkáň volná, je odstraněna (nekretomie).

Komplikace

Při rozsáhlém poškození pankreatu může dojít k rozvoji cukrovky (diabetu). Vnitřně sekretorické části slinivky, Langerhansovy ostrůvky, jsou poškozeny uvolněnými enzymy a ustává v nich produkce inzulínu (hormon ovlivňující metabolismu cukru). Pokud toto poškození dosáhne kritické meze, je hormonu inzulínu nedostatek.

Další komplikací pak může být stav, kdy poškozené části slinivky odumírají (nekrotizují), čímž vyvolávají další zánět. Do odumřelých částí se ukládá vazivo a vápenaté soli (kalcifikace), ale odumřelá tkáň může být také infikována bakteriemi, které se normálně vyskytují ve střevě, kde jsou přínosné (dochází k tomu u 60 % případů). V pankreatu mohou vznikat dutinky vyplněné tekutinou (cysty).

Pokud je ucpán společný vývod pankreatu a jater (žlučové cesty), dochází ke městnání žluče a trávicích šťáv ve vývodu a k jejich zpětnému toku (v pankreatickém vývodu je ale větší tlak než ve vývodu jater, a tak dochází k poškození jaterní tkáně pankreatickými šťávami a k rozvoji žloutenky – ikteru). K rozvoji žloutenky dochází v 25 %. Je třeba myslet i na to, že je možné šíření infekce i na jiné orgány a struktury v dutině břišní.

Onemocnění slinivky vyžaduje lékařskou péči, při níž je nemocný poučen o vhodné dietě. Je to dieta vysloveně dlouhodobá, takže strava musí být plnohodnotná a poskytovat tělu nejen dostatek hlavních živin, ale i vitamínů a nerostných látek.


Kuchařka při onemocnění slinivky

Pankreatická dieta patří k tvrdším dietám, není tedy divu, že je jednou z jejích charakteristik i úplný zákaz požívání alkoholických nápojů. Omezit bychom poté ve velkém měli tuky, dobře korigovat přísun bílkovin, a naopak podpořit množství vitamínů, které se do našeho těla dostávají. Vše ovšem záleží i na současném zdravotním stavu nás, pacientů. Například těsně po operaci bývá zvykem pouhý přísun nápojů, které mohou být doplněny umělou výživou.

Tato dieta není trvale stejná a je třeba ji upravovat podle střídání fází zlepšení s fázemi občasného zhoršení. Dokonce se objevují i klidová mezidobí, kdy je nemocný téměř bez potíží. Vleklá pankreatitida, jak se toto onemocnění označuje, nepatří mezi vzácná onemocnění. Méně často je postižena i ta část slinivky, která produkuje inzulín, a u nemocného se objeví příznaky cukrovky (diabetu), nebo se ve vývodných cestách slinivky začnou tvořit drobné kaménky, které brání odtoku pankreatické šťávy.


Stadia pankreatické diety

Dieta pankreatická se dělí do 4 stadií. Předepisuje se obvykle po akutním záchvatu slinivky břišní.

První stadium: Nic se nekonzumuje ústy, nasazena je infuzní výživa.

Druhé stadium: Přechází se na něj asi po 3. dnu prvního stadia. Podává se čaj, sacharidové potraviny, zejména takzvané hlenovité polévky, například odvar z vloček, odvar z rýže nebo z ovesných vloček, vodová bramborová kaše, starší pečivo, mrkvové pyré. Ke konci stadia se může přidat netučné mléko, jemné omáčky. Technologická úprava receptu je bez koření a kašovitá.

Třetí stadium: Přechází se na něj 12. až 15. den po akutním stavu. Podávají se piškoty, jemné těstoviny, banán, ovocné šťávy, mrkev, petržel, cuketa, netučný tvaroh, mleté maso kuřecí či telecí, ryby. Ke konci stadia se zkouší 5 g čerstvého másla do hotových pokrmů. Technologická úprava jídel je stále bez koření a kašovitá.

Čtvrté stadium: Následuje 3. týden od hladovky. Přechází se na dietu č. 4, což je dieta s omezením tuků. Pankreatická dieta méně potrápí milovníky sushi, které je možné beze strachu ve čtvrtém stadiu konzumovat.


Dieta č. 4

Tato dieta má šetřící charakter, a to jak z hlediska termického (vynechat horké a ledové), chemického (ne nadýmavé a dráždivé) i mechanického (nejíst tuhé slupky, zrníčka, kůrky a podobně). Pokrmy se připravují vařením, dušením, vhodné je i pečení v alobalu, kdy nevzniká kůrka. Důležitá je pravidelnost v jídle a dostatečný přísun tekutin. Platí úplný zákaz alkoholu (ani nealkoholické pivo není zcela prosté alkoholu). V pooperační dietě při zánětu slinivky z jídelníčku zcela vypouštíme grilovaná, smažená a kořeněná jídla. Nepoužívá se cibulový základ ani opékání na oleji. Zahušťovat je možné zálivkou z mouky a vody. Malé množství tuku (například čerstvé máslo, do 10 g) přidáváme až do hotového pokrmu. Důležitý je zákaz kouření.

Tipy: Veka raději alespoň den stará (čerstvé pečivo nadýmá), netučný sýr a kefír jsou v pořádku, co se týká ovoce, pozor na druhy s tvrdými slupkami a zrnky.

NE: maliny, jahody, rybíz, hrušky

ANO: jablka, meruňky, broskve, banány, pomeranče, kompoty a ovocné přesnídávky z povolených druhů ovoce, obecně spíše vyzrálejší ovoce

Ovesné vločky je lepší povařit či alespoň nechat změknout v jogurtu přes noc. Tuňáka v olivovém oleji v malé porci jíst můžete, olej nechte důkladně okapat. Vodové bílé pečivo bez posypky je mnohem lépe stravitelnější než klasický pšeničný chléb. Klasický chléb se na pankreatickou dietu ani na dietu s omezením tuků nedoporučuje.

Důležité je vyhýbat se celým zrnům, posypkám, zrníčkům a semínkům. To znamená, že celozrnné pečivo v této dietě není vhodné. Nať jarní cibulky by měla být bez problémů. Rajčata je lepší vypeckovat. Po určité době od operace se doporučuje velice pozvolna zkoušet zařazovat do jídelníčku některé dříve vynechávané potraviny a vysledovat, jak je budete tolerovat. Nové potraviny zkoušet v malém množství a doporučuje se též nezkoušet je večer, ale během dne, pro případ, že by se objevily trávicí potíže. Při potížích je třeba se vrátit o krok zpět. Strava bývá velice individuální a každý snáší něco jiného. To se týká například celkového množství tuku ve stravě, mléčných výrobků, druhů zeleniny a podobně. Doba dietního omezení závisí na intenzitě proběhlého zánětu slinivky, ale obecně se doporučuje celoživotní dietní omezení (vynechat smažená, příliš tučná a ostrá jídla) s individuálně zařazenými potravinami.

U lehkého zánětu slinivky břišní je potřeba dodržovat slinivkovou dietu. V jídle se vyvarujte tučných jídel, přesolených a překořeněných pokrmů. Z masa vybírejte libové druhy, jako je kuřecí, králičí maso, ryby, vepřová kýta, hovězí zadní. Z uzenin se doporučuje jen jemná libová, například kuřecí párek, kuřecí šunka. Mléčné výrobky zařazujte polotučné nebo nízkotučné, sýry do 30 % tuku v sušině. Vhodné jsou zakysané mléčné výrobky – kefír, podmáslí, acidofilní mléko, jogurty bílé nebo ovocné s meruňkovou, broskvovou, jablečnou příchutí. Vhodné jsou tvarohy, a to jak tvrdý na posypání, tak měkký (opět polotučné nebo nízkotučné varianty). Pečivo jezte spíše bílé, ne čerstvé hned po upečení (takové pečivo nadýmá). Pokud vám bude dělat problém celozrnné pečivo, tak ho raději vynechte. Ze zeleniny používejte mrkev, celer, petržel, dýni, cuketu, malé množství hrášku, malé množství květáku, špenát, brokolici, hlávkový salát, červenou řepu, čínské zelí, kedlubnu.

Vynechte česnek, cibuli, zelí, kapustu, papriku. Z příloh jsou vhodné brambory, rýže, těstoviny. Vejce se hodí jen na přípravu pokrmů, nedoporučují se vejce smažená nebo vejce natvrdo. Nepoužívejte ostré druhy koření, vhodné je používat bylinky – pažitka, petrželka, bazalka.

Technologická úprava pokrmů: nepoužívejte smažení, grilování, vhodné je vaření, dušení, zapékaní ve vodní lázni, předcházejte tomu, aby se na jídle tvořila spálená a opečená místa. Vše připravujte nasucho (opékaní masa, rýže), tuk dávejte do hotového pokrmu, vhodný je olivový olej, zahušťujte moukou opraženou nasucho a 20 minut povařenou. Obecně pak u pankreatické diety dodržujte režim diety č. 4 s omezením tuku.


Jídelníček

Do jídelníčku patří například:

  • libové maso a ryby
  • zakysané mléčné výrobky (ne však mléko sloužící k samotné konzumaci)
  • jogurt či nízkotučné tvarohy
  • sýry do 30 % tuku
  • vejce spojené s dalšími pokrmy (žloutkům se však snažíme vyhnout)
  • jednoduché rostlinné oleje
  • den a více staré pečivo
  • jablka, meruňky, banány, mandarinky, broskve, třešně, višně
  • čerstvá, mražená i sušená zelenina
  • lehké koření
Vzor jídel u diety č. 4:
  • snídaně: bylinkový čaj, rohlíky, sýr žervé
  • dopolední svačina: jablko
  • oběd: polévka krupicová se zeleninou, kuřecí plátek přírodní s broskví, brambory
  • odpolední svačina: bílý jogurt, veka
  • večeře: těstovinový salát se zeleninou

Recepty

Odvar z ovesných vloček – 2. stadium

Ingredience: 200 g ovesných vloček, voda, sůl

Postup: Ovesné vločky vložíme do sítka, propláchneme vodou a vložíme do studené osolené vody, přivedeme k varu a vaříme doměkka. Po uvaření ovesné vločky přecedíme. Podáváme pouze odvar, který se popíjí teplý.

Máslové brambory – 3. stadium

Ingredience: 500 g brambor, 10 g másla, 0,5 g sušené petrželky, sůl

Postup: Brambory oloupeme, omyjeme, nakrájíme na menší kousky a uvaříme v osolené vodě. Po uvaření slijeme, přidáme máslo a posypeme sušenou petrželovou natí.

Krůtí prsa s broskvemi a vodovou bramborovou kaší – 4. stadium při obtížích

Ingredience: 500 g krůtích prsních řízků, 1 plechovka broskví nebo 2 čerstvé broskve, brambory, sůl, mletý kmín

Postup: Krůtí prsa omyjeme, vysušíme, naklepeme a lehce osolíme. Pánvičku lehce vytřeme olivovým olejem, rozpálíme a maso prudce orestujeme. Pak dáme spolu s broskvemi do hrnce, podlijeme vodou a dusíme na mírném plameni doměkka (cca 30 minut). Brambory oloupeme, dáme do hrnce s vodou, osolíme, přidáme kmín a vaříme cca 20 minut. Pak pomačkáme s trochou vody, ve které jsme vařili brambory. Na maso položíme broskve a přidáme kaši.

Kuřecí polévka – 4. stadium klidová fáze

Ingredience: 500 g kuřecích prsních řízků, 1 mrkev, 1 petržel, 1/4 celeru, 1,5 litru vody, 4 kuličky nového koření, 1 zarovnaná lžička soli, 1/2 lžičky Solčanky

Postup: Maso omyjeme a dáme do hrnce s vodou, osolíme a přidáme nové koření, vše dáme vařit. Jakmile začne polévka vařit, posbíráme a odstraníme lžící pěnu. Po hodině vaření na mírném plameni přidáme kořenovou zeleninu a Solčanku a vaříme další hodinu. Přidáme uvařené bezvaječné nudle.

Vepřová kýta – 4. stadium klidová fáze

Ingredience: 300 g vepřové kýty, mozzarella Italat nebo Zottarella light, 1–2 rajčata, brambory, bílý jogurt, olivový olej vhodný na smažení, panenský olivový olej, citron, bazalka, sůl, ledový salát, pečicí papír

Postup: Brambory oškrábeme a nakrájíme na centimetrové plátky, na plech dáme pečicí papír a plech zaplníme plátky brambor, posypeme bazalkou a osolíme. Dáme do trouby rozpečené na 230 stupňů, pečeme 20 minut z jedné strany, obrátíme a 20 minut pečeme z druhé strany. Plátky vepřové kýty omyjeme a osušíme, pak naklepeme, osolíme, posypeme bazalkou a chvíli smažíme na pánvi lehce vytřené olivovým olejem. Pak podlijeme vodou a dusíme 20–30 minut na mírném plameni. Rajčata spaříme vařící vodou, oloupeme a vybereme zrníčka. Rajčata i mozzarellu nakrájíme na plátky a položíme na hotové maso, přidáme brambory, které můžeme dochutit dresinkem.

Dresink připravíme smícháním jogurtu s několika kapkami panenského olivového oleje, pár kapkami citronové šťávy, špetkou soli a nasekaným ledovým salátem.

Tuňáková pomazánka s celerem – 4. stadium klidová fáze

Ingredience: 3 konzervy tuňáka (80 g), 3 lžíce zakysaného lehkého mléčného výrobku Yoplait (8 % tuku), lžička jemné hořčice Bornier (v Albertu), 5 lžic najemno nastrouhaného celeru, pár kapek přírodní citronové šťávy Real Lemon

Postup: Okapaného tuňáka rozmačkáme a promícháme se zbytkem ingrediencí. Dochutíme solí.

Zeleninový salát – 4. stadium klidová fáze

Ingredience: 200 g kvalitní šunky, 200 g 30% eidamu, 4 vejce, extra lehká zakysaná smetana (Yoplait, 8 % tuku), 2 salátové okurky, 4 rajčata, 4 velké listy ledového salátu, cca 15 oliv, cca 8 větších lístků čerstvé bazalky, sůl, bazalka

Postup: Vejce vaříme 10 minut ve vroucí osolené vodě, oloupeme a nakrájíme na menší kousky. Šunku nakrájíme, sýr nastrouháme najemno. Salátové okurky oloupeme, rajčata zbavíme slupky a zrníček a vše i se salátem, olivami a bazalkou nakrájíme na menší kousky. Zamícháme dohromady, osolíme dle chuti, přidáme zakysanou smetanu a špetku sušené bazalky. Jde o ideální lehký letní oběd.

Cottage salát – 4. stadium klidová fáze

Ingredience: 1 balení cottage sýra bez příchuti (150 g), 1 balení cottage sýra s pažitkou (150 g), například Madeta, 100 g kvalitní šunky, 2 kostky nízkotučného taveného sýra, 2 menší rajčata, cca 1/2 menší salátové okurky, sůl, drcený kmín

Postup: Obě balení cottage sýra smícháme s taveným sýrem, přidáme šunku a okurku, obojí nakrájené na kostičky, dále nadrobno nakrájená rajčata (zbavená slupek a zrníček), špetku soli a drceného kmínu. Dobře promícháme a podáváme s nasucho opečenými toasty. Lze mazat na pečivo jako pomazánku.

Banán s javorovým sirupem – 4. stadium klidová fáze

Ingredience: banány, javorový sirup

Postup: Banán podélně rozkrojíme, pánvičku lehce vytřeme kapkou olivového oleje na ubrousku. Banán se bez oleje docela připaluje, takže to chce například kvalitní pánvičku Tefal Preference. Banán lehce osmahneme tak, aby byl měkký a lehce dozlatova. Na talíři dle chuti přelijeme javorovým sirupem a podáváme. Tímto receptem zaženete chuť na čokoládu.

Skořicové palačinky 4. stadium klidová fáze

Ingredience na těsto: 500 ml odtučněného mléka, 250 g hladké mouky, 2 vejce, 1 lžíce nastrouhané citronové kůry, 2 lžičky skořice, 2 lžičky vanilkového cukru, špetka soli

Ingredience na dochucení: med, bílý jogurt, ovoce – mandarinky, broskve, meruňky nebo ananas (nebo cokoliv dle chuti a vašeho dietního omezení), může být i ovoce z konzervy

Postup: Všechny suroviny na těsto smícháme a šleháme dohladka. Necháme cca 20 minut odstát, aby se těsto při smažení nelepilo. Pánvičku zlehka vytřeme olivovým olejem a naběračkou dle velikosti pánve naléváme těsto na pánev a palačinky pečeme dozlatova. Podáváme teplé, pomazané medem, spolu s ovocem a jogurtem.

Výše jste si mohli přečíst několik receptů od mé kamarádky, která se s tímto problémem skvěle pere. A jaké jsou vaše tipy? Napište nám je!

Autor: © svevi
Foto:
© Smallman

odkaz na tento článek

VINŠOVÁ, Světluše. Dieta na slinivku [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2017-04-14. Dostupné online.




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 11 lidí.


Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články


PŘISPĚJTE NA PROVOZ TOHOTO WEBU


Jakákoliv částka od Vás nám do budoucna pomůže připravit nový a zajímavý obsah.
Uděláte nám velkou radost, když nám pošlete příspěvek na nový obsah.

Číslo účtu je 2901151489/2010

Variabilní symbol: 223311

Za každý příspěvek Vám z celého srdce děkuje tým webu ČeskáOrdinace.cz.


SiteMAP | RSS