Cirhóza jater

Nemoci

Zveřejněno dne 29.6.2016

Cirhóza, lidově řečeno ztvrdnutí jater, je konečnou a nevratnou fází chronických jaterních onemocnění. Do stadia cirhózy se játra dostávají postupně po dostatečném rozšíření vazivové tkáně. Cirhóza vede k poruše jaterních funkcí a portální hypertenzi. Může mít řadu příčin, nejčastěji je však důsledkem dlouhodobé konzumace alkoholu (chronického alkoholismu), virové hepatitidy C nebo kombinací těchto faktorů.



Steatóza jater

Jaterní steatóza je velmi častý nález. Jde o známý průvodní jev metabolického syndromu, ale i nadměrného přísunu alkoholu. Steatóza, tedy ztukovatění či ztučnění jater, znamená zvýšený obsah tukových látek v jaterních buňkách. V játrech se hromadí tuky v podobě kapének. Toto hromadění tuků na výkonnosti játrům nepřidá, ale v drtivé většině případů jde o vratný, tedy léčitelný proces.

Steatóza postihuje především dospělé lidi středního věku, ovšem nemůžete si být jistí v žádném věku. Jako nejčastější příčiny se uvádějí alkoholismus, obezita, nadměrný příjem tuků (lipidů), cukrovka (diabetes mellitus), malabsorbční syndrom (porucha vstřebávání živin), zvýšený cholesterol, léky nebo dosud nezjištěné důvody.

Příznaky jsou v prvních měsících nezjistitelné, občas vás může pobolívat podžebří vpravo, ale celkově se potíže projeví až při delším onemocnění. Diagnostika bývá náhodná, většinou se jedná o předoperační vyšetření nebo preventivní prohlídky, kdy je vám odebírána krev. Nebo se objeví příznaky související se zvětšujícími se játry, které nabývají jak na objemu, tak na hmotnosti. Při zvětšených játrech nemocný pociťuje malátnost, bolest, střídání průjmu a zácpy, pocit plnosti, únavu a snížení výkonu. U těžších případů se objevuje také zvracení, žloutenka nebo porucha vědomí.

Léčba se odvíjí od toho, proč steatóza vznikla. Pokud je příčinou alkoholismus, je neprodleně nutné abstinovat a dodržovat dietetická opatření. Při obezitě je samozřejmě nutné snížit váhu. V některých případech může být doporučeno užívání hepatoprotetik. Jestliže s diagnostikovanou steatózou nebudete nic dělat, může dojít až k cirhóze jater, kdy se už jedná o nevratné poškození jaterní tkáně a je nutná transplantace. Další komplikací je zánět jaterní tkáně, který se prokáže laboratorními výsledky.


Příčiny vzniku cirhózy

Nejčastější příčinou onemocnění je změna jaterní tkáně při dlouhodobé konzumaci alkoholu.

Téměř stejně často je jaterní cirhóza způsobena virovou infekcí – virem hepatitidy B a C. Akutní jaterní zánět předchází do chronicity u 5 % v případě VHB a u 90 % v případě VHC. Infekce se přenáší krví a sexuální cestou. Nejohroženější skupinou jsou pak nitrožilní narkomani.

Podstatně méně častou příčinou je ucpání žlučových cest vyvolávající dlouhodobé městnání žluči v jaterních žlučových cestách při takzvané biliární cirhóze. Při primární biliární cirhóze jsou jaterní žlučové cesty poškozeny autoimunitním procesem. Sekundární biliární cirhózu způsobí dlouhodobá přítomnost žlučových kamínků v jaterním žlučovodu, chronický zánět slinivky břišní nebo její nádor. Žluč se může městnat i u některých případů cystické fibrózy.

Podobné změny na játrech však mohou vyvolat i nejrůznější toxiny – průmyslová rozpouštědla, překročená denní dávka paracetamolu či toxiny muchomůrky hlízovité.

Jaterní cirhóza může být způsobena také nepříliš častými infekcemi (brucelózou nebo echinokokovou infekcí) či vrozeným metabolickým onemocněním (Wilsonovou chorobou nebo hemochromatózou). Mnohdy se příčinu cirhózy jater nepodaří stanovit.


Alkohol

Cirhózu jater u mužů způsobí pravidelný příjem 80 g alkoholu denně po dobu 20 let, což odpovídá 3–4 skleničkám (0,2 dcl) vína, (0,5 l) piva či „panákových skleniček" (0,05 l) destilátu. Pro ženy je škodlivá dávka až o 2/3 nižší. Pokud se k pravidelnému popíjení připojí i infekce virem hepatitidy B a C, podvýživa nebo dědičné faktory (přítomnost jaterní cirhózy u blízkého rodinného příslušníka), nebezpečí je již při poloviční dávce. U nadměrného pití může dojít ke vzniku cirhózy jater již během 18 měsíců.

Průběh nemoci

Jaterní cirhóza se projevuje nejrůznějšími způsoby. Někteří lidé nemívají žádné příznaky, jiné trápí neurčité trávicí potíže. U malého procenta se vyvine jaterní selhání. Trávicí potíže mívají charakter průjmů, nechutenství a neurčitých bolestí břicha. U alkoholických jaterních cirhóz se objevuje dlouhodobě zvýšená teplota.

Pokud se organismus dokáže se zhoršením jaterních funkcí vyrovnat, hovoří se o kompenzované jaterní cirhóze. Nemocný nemá žlutou kůži ani bělmo, netrápí ho krvácivé projevy ani otoky nohou. Při dekompenzované jaterní cirhóze má nemocný žloutenku, projevující se žlutou kůží a bělmem. Dále trpí krvácivými epizodami, mávavým třesem, v břiše má přítomnou volnou tekutinu, otékají mu nohy a mívá poruchou vědomí a chování. Velkým nebezpečím je vznik jaterního karcinomu, který v terénu jaterní cirhózy vzniká daleko častěji nežli ve zdravé tkáni. Přítomnost nádoru v játrech se může projevit zhoršením celkového stavu i jaterních funkcí.

Klasické příznaky jsou často takové, že mohou znamenat více chorob, a tak nepadá podezření na cirhózu jater. Patří sem zvýšená únava, ztráta chuti k jídlu, nadýmání a zácpa (obstipace), snížení libida, přerušení menstruačního cyklu (amenorea) a také výrazné hubnutí (kachexie).


Léčba

U alkoholické jaterní cirhózy je základním opatřením abstinence, která většinou zabrání dalšímu zhoršování choroby. Podávání glukokortikoidů, imunosupresiv, interferonů, antivirotik v případě autoimunitní nebo postvirové jaterní cirhózy se jeví jako bezvýznamné. Jediným řešením je transplantace jater. Při primární biliární cirhóze zhoršování choroby zpomalí podávání Ursosanu nebo Ursofalku, které snižují koncentraci toxických žlučových kyselin. Imusopresiva (Prednison, Sandimmun, Imuran) mohou být při primární biliární cirhóze efektivní. Řešením je jaterní transplantace, i když k poškození žlučových cest může dojít i v transplantovaných játrech. Sekundární biliární cirhóza se léčí uvolněním (dekompresí) žlučových cest chirurgicky nebo zavedením drénu.

Při léčbě jaterní cirhózy se plošně kortikoidy (Prednison) zásadně nepoužívají. Význam mohou mít pouze při léčbě autoimunitní hepatitidy s přechodem do jaterní cirhózy, při pokročilé cirhóze je jejich efekt problematický. U podpůrných léků (hepatoprotektiv) jako Silymarin, Flavibion, Lagosa nebyl prokázán žádný významný vliv zlepšení prognózy pacientů s jaterní cirhózou.

Ve vybraných případech je možná transplantace jater. Každé transplantaci předcházejí složité testování a důsledný psychologický posudek osoby, jelikož transplantace je složitý proces zasahující pacienta na zbytek života. Po transplantaci musí být přísně dodržovány různé druhy diet, nesmí se pít alkohol, kouřit a každý den pacient musí polykat hrsti léků, které ovlivňují imunitu, aby tělo nezničilo transplantovaný orgán. Jelikož orgánů k transplantaci je málo, musí toto testování probíhat a důkladně prověřit, zda je člověk vhodný k transplantaci


Prognóza

Pro průběh jaterní cirhózy, její prognózu i možnosti léčby je důležité, v jakém stadiu je onemocnění diagnostikováno. Cirhóza jater stále patří mezi onemocnění, která podstatně zkracují věk nemocného, a to o více než 10 let proti běžné populaci. Ve všech statistikách je nejvíc úmrtí na jaterní cirhózu v šestém decenniu (u žen dříve). Alkoholická cirhóza má průběh příznivější, pokud nemocný abstinuje, i tak se přežití liší od méně příznivé cirhózy posthepatitické jen asi o 4–5 let.

K odhadu stadia jaterní cirhózy se nejčastěji používá Childova-Pughova klasifikace, která hodnotí jednoduché, snadno zjistitelné příznaky klinické (ascites, encefalopatii, otoky, stav výživy), a běžně dostupná vyšetření laboratorní, zjišťující hladinu sérového bilirubinu a albuminu. Novější kritéria zařazují ještě především nálezy hodnotící spoluúčast změn renálních – hladinu sérového kreatininu. Lékař sledující stav nemocného musí vědět, že velkou prognostickou cenu má objevení se ascitu. Jediný rok po objevení se ascitu přežívá jen polovina postižených, přežití pěti let je spíše výjimkou. Stejně závažným příznakem je stoupající hladina sérového bilirubinu. Velice vážnou prognózu má také jaterní encefalopatie. Prognóza onemocnění může být náhle zcela změněna krvácením do trávicího traktu. To je pro nemocného vždy katastrofou, která ho jednak bezprostředně ohrožuje na životě (vykrvácením nebo nasedajícím jaterním selháním), jednak se obvykle záhy opakuje. Určitou prognostickou cenu může mít i velikost jater. Malá, svraštělá játra mají obvykle mnohem horší prognózu než játra velká. Jak už ale bylo uvedeno, atrofických cirhóz je v současnosti naštěstí velice málo.

Kompenzovaná jaterní cirhóza probíhá obvykle příznivě i po celou řadu let. Dekompenzovaná u alkoholika závisí především na spolupráci s nemocným. Absolutní abstinence je podmínkou úspěchu.

Nejčastější bezprostřední příčinou úmrtí je jaterní selhání (kóma) a krvácení z jícnových varixů. Narůstající příčinou se stává vznik hepatocelulárního karcinomu v cirhóze (až u 40 %).


Jak poznat poslední stadium

Mezi příznaky typické pro toto onemocnění v pokročilé fázi patří následující: trávicí potíže, nesnášenlivost některých jídel, tlak v pravém podžebří, plynatost, vyrážka břicha hrudníku (takzvané pavoučkové névy), zežloutnutí kůže. V posledních stadiích nemoci pak krvácení z jícnu (vychází ústy jako chrlení či zvracení velkého množství krve), projevy encefalopatie (snížení mozkové kapacity), konstrukční apraxie (porucha prostorového vnímání – nemocný není schopen sestavit jednoduchý obrazec ze sirek), třes končetin, zvětšení sleziny (splenomegalie), portální hypertenze (vysoký tlak krve v žilním systému jater – porta neboli vrátnice je hlavní žilou jater), vodnatelnost břišní (ascites), jaterní kóma (náhlé zhoršení cirhózy vedoucí k bezvědomí často končícímu smrtí).

Dieta a jídelníček

U tohoto onemocnění je nezbytný zvýšený příjem bílkovin v kvalitním bílém masu, vejcích, luštěninách a mléčných výrobcích. Tuky jsou omezeny, mastí se poloviční dávkou tuku a pouze čerstvým, nepřepáleným máslem. Přísun ovoce a zeleniny je téměř neomezený. Nezbytnou součástí výživy je dostatečné hrazení vitamínů rozpustných v tucích – A, D, E a K, i vitamínů ze skupiny B, vitamínu C a kyseliny listové. Z léčivých bylin se pije čaj z ostropestřce mariánského, jehož vyluhováním se uvolňuje stejná látka jako z výše uvedených hepatoprotektiv.

Autor: © svevi
Foto:
© Netha

referenční odkaz

VINŠOVÁ, Světluše. Cirhóza jater [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2016-06-29. Dostupné online.




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 57 lidí.


Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku



Sitemap | RSS