Česnek a zdraví

Zdravá výživa

Zveřejněno dne 8.12.2014

Česnek kuchyňský (Allium sativum) má své kořeny pravděpodobně ve Střední Asii, ale již více než tisíc let je znám a používán v mnoha zemích světa, například v Číně, Japonsku, Indii, Egyptě, Řecku a Itálii. Již za doby Karla Velikého rostl česnek v zahradách tehdejší Germánie.



Rostlina česnek

Česnek patří do čeledi liliovitých a je blízce příbuzný cibuli, pažitce a pórku. Nepatří mezi byliny, ale pro své léčivé účinky by neměl chybět v žádné bylinkové zahrádce. Česneková cibule sestává ze stroužků, z nichž každý má svou slupku a vyrůstá na společném podpučí. Česnek netvoří semena, proto se rozmnožuje pomocí stroužků. Většina příznivých účinků česneku pochází z více než stovky jeho složek obsahujících síru. Když cibulku česneku rozmačkáte nebo rozžvýkáte, změní se allin (jedna z těchto složek) na allicin, chemickou látku odpovědnou nejen za česnekový zápach, ale i za léčivé účinky. Část allicinu se pak znovu velmi rychle štěpí na další sloučeniny síry, které mohou mít také léčivé vlastnosti. Tepelná úprava česneku potlačuje tvorbu alicinu a vyřazuje i jiné léčivé látky. Mezi další účinné látky, které česnek obsahuje, je nutno uvést glutamyl, peptidy, steroidní a triterpenové saponiny, lektiny, flavonoidy, polysacharidy, selen a další. Rostlina v sobě hromadí také velké množství jódu a látky inzulínových vlastností.

Nesmíme ale opomenout i česnek medvědí (Allium ursinum), což je vytrvalá, až 30 cm vysoká bylina. Podzemní cibule je dlouhá 20–60 mm. Listy jsou velké, zřetelně řapíkaté a obyčejně jsou jen dva (podobné konvalinkovým). Květy jsou drobné, bílé, stopkaté. Rostlina charakteristicky voní i chutná po česneku. Je to v podstatě první jarní zelenina, kterou můžete využít po zimních hodech k očistě těla. Dělají to také medvědi, kteří dovedou za medvědím česnekem putovat i 100 kilometrů (odtud tedy název rostliny). V česneku medvědím najdeme silice, vitamíny, minerální látky. Známou složkou je sloučenina zvaná allin, kterého je dokonce více než v česneku kuchyňském, a zanedbatelné nejsou ani látky snižující hladinu cukru v krvi. Obsahuje značné množství jódu a další sloučeniny, které společně vytvářejí komplex látek blahodárně působících na náš organismus. Šťáva z listů se někdy používá jako hmyzí repelent. V minulosti se šťávy z česneku využívalo při dezinfekci v domácnostech. Použití a účinky má podobné jako česnek kuchyňský, ale česnek medvědí je jemnější a jeho léčivé účinky jsou výraznější.


Česnek a krevní tlak

Tradičně se česnek používá k léčení celé řady onemocnění. V současnosti se výzkum zaměřuje na jeho možnosti snižovat riziko srdečních nemocí a rakoviny. Bohaté používání česneku ve středomořské kuchyni může částečně vysvětlovat, proč se v zemích jako Itálie a Španělsko tak málo vyskytuje arterioskleróza. Podle některých studií dokáže česnek předcházet srdečním chorobám různými způsoby; snižuje například shlukování krevních destiček a jejich přilnavost ke stěnám cév, takže brání tvorbě trombů, které jsou příčinou srdečních příhod. Existuje také důkaz, že česnek rozpouští bílkoviny vytvářející krevní sraženiny, což může ovlivnit tvorbu usazenin. Česnek také mírně snižuje krevní tlak, hlavně svou schopností rozšiřovat cévy, a tak pomáhá zlepšovat krevní oběh.

Obecně je nebezpečnější vysoký spodní tlak, protože se jedná o nejnižší tlak v krevním řečišti, tedy tlak, který jej namáhá neustále. Hodnota tlaku se vyjadřuje dvěma čísly (například 120/70), přičemž první číslo představuje takzvaný systolický tlak (tlak v cévách v okamžiku, kdy srdce vhání krev do oběhu) a druhé číslo označované jako diastolická hodnota znamená tlak v cévním systému těsně před dalším srdečním stahem. Za normální hodnotu považuje WHO (Světová zdravotnická organizace) hodnotu do 140/90 torrů. Hraniční je hodnota 141–159 na 91–94 torrů. Za chorobnou považuje hodnotu více než 160 a než 95 torrů. Hypertenze s diastolickým (spodním) tlakem vyšším než 115 (například 180/115) již představuje těžkou poruchu.

Pokud máte mírné obtíže s vysokým tlakem, zkuste tedy nejprve česnek, který představuje snadno dostupný a spolehlivý lék snižující krevní tlak. Pravidelné užívání česneku (1–2 středně velké stroužky denně po dobu 2–3 týdnů, s 5–7denní přestávkou) přináší výrazné a obvykle uspokojivé snížení krevního tlaku. Česnek totiž působí tak, že roztahuje cévy a snižuje tlak svalového stahu srdce, a pravděpodobně snižuje i frekvenci srdečního tepu.

Sirup proti vysokému krevnímu tlaku: 2 hlavičky rozdrceného česneku, 100 g cukru a 1 sklenice vody. Vše smíchat a denně užívat dvě polévkové lžíce sirupu.


Česnek do ucha

Již od dávných dob naše babičky věděly, že česnek může být nápomocný při bolestech ucha. Mimochodem pokud víte, že se vám tvoří hodně mazu, měli byste do svého jídelníčku z preventivních důvodů zařadit česnek pravidelně a také byste měli pít větší množství tekutin. Díky tomu se maz rozředí a bude se méně usazovat. To je však jen prevence. Česnek je ale možno využít přímo při bolestech ucha. Můžete promíchat jeden, jemně špičkou nože rozetřený stroužek česneku se třemi kapkami levandulového olejíčku a deseti kapkami olejíčku mandlového. Vzniklou směsí pak potírejte bolestivé ucho. Je možné také rozetřít několik stroužků česneku, zabalit je do gázy a tu přiložit na místo, které vás nejvíce bolí. Poté ještě můžete do ucha nakapat několik kapek citronové šťávy. Občas se také vkládá malý kousek stroužku přímo do zvukovodu, ale u této metody je nutná opravdu velká opatrnost, abyste si neopatrnou manipulací zvukovod neucpali. Babský recept vkládání stroužku česneku do ucha není odborníky příliš doporučován, tvrdí, že účinky česneku stejně neproniknou za bubínek, a navíc hrozí komplikace s vyndáváním stroužku či případné poleptání zvukovodu.


Česnek jako přírodní antibiotikum

Česnek je již po staletí využíván jako přírodní antibiotikum. Upravuje krevní tlak, hladinu cholesterolu, čistí cévy, má silné antimikrobiální účinky (zastavuje množení bakterií a virů), působí i proti parazitům, zvyšuje imunitu. Působí blahodárně na celý lidský organismus. Legendární léčivá síla česneku a jeho účinky jsou známy po tisíciletí a jejich objevení sahá asi až do neolitu. Česnek je jedním z prvních zdokumentovaných příkladů rostliny použité k léčbě nemocí a udržování zdraví. Obsahuje totiž účinné rostlinné látky se značně širokým terapeutickým spektrem. Účinky jsou pak pozorovatelné po delším užívání. Ovšem důkazy a vědecké zdůvodnění jeho léčebných vlastností byly podány až počátkem druhé poloviny 20. století, kdy vznikla celá síť výzkumných pracovišť, v nichž byl česnek zkoumán, a to biochemicky, farmaceuticky, klinicky i biologicky. Například Louis Pasteur prokázal účinnost česneku jako antibiotika, když se psal rok 1858. Vědecké poznatky většinou potvrdily četné praktické zkušenosti lidového lékařství z různých dob.


Recept na česnekovou tinkturu

Suroviny:

  • 200 ml 40%, alespoň třikrát přepálené vodky
  • 1 větší stroužek česneku
  • 1 čili paprička
  • 1 lžička cukru
  • lékovky od kapek

Postup:

Česnek nakrájejte pokud možno co nejrychleji na tenké plátky. Použijte na to nejlépe nekovový nůž, abyste omezili oxidaci a ztrátu žádoucích látek. Z chilli papričky odstraňte jadérka. Do čisté skleničky vložte nejprve česnek, papričku můžete nakrájet na menší kousky a přidat je k česneku. Nakonec přisypte asi tři gramy cukru, tedy necelou malou lžičku. Nakonec směs pořádně protřepejte. Česnek nechte louhovat čtyři dny v temnu při teplotách 18–20 °C. Dvakrát denně směs protřepejte. Pak můžete tinkturu přelít do vymytých lékovek od kapek. Lék se užívá tak, že do malé sklenice vody kápnete dvě kapky česnekové vodky a užíváte dvakrát denně na lačný žaludek. Po pěti dnech postupně přidáváte o dvě kapky víc, až dosáhnete množství 16–20 kapek. Sledujte přitom reakce svého organismu a v případě obtíží dávky snižte.


Jak používat česnek při žlučníku

Mezi negativa česneku patří jeho velice obtížná stravitelnost, obzvlášť v syrovém stavu. U citlivějších osob tak může po konzumaci zejména tepelně neupravených stroužků dojít k podráždění zažívacího traktu. Nejvíce „razantní“ je silice allicin. I přes všechna výše uvedená pozitiva tedy není česnek vhodný pro každého. Vyvarovat by se jej měli pacienti se žlučníkovou dietou, citlivější jsou i děti. Tvorbu allicinu potlačuje tepelná úprava česneku. Někdo radí pro lepší stravitelnost vyjmout před použitím z česneku jeho prostřední, zelenou část.

Česnek při chřipce a nachlazení

Antimikrobiální a antimykotický účinek česneku hraje pozitivní roli při chřipkových onemocněních, u kterých zvyšuje pocení a zlepšuje odkašlávání. Proto je doporučován i jako doplněk léčby při onemocněních horních cest dýchacích, jako je chronický zánět průdušek či katar horních cest dýchacích. Takzvaná česneková mixáž by měla chřipku spolehlivě zahnat. Připravíte ji tak, že 2 až 3 stroužky česneku rozmixujete v 50 ml vody. Vypijete, zapijete 200 až 300 ml červeného vína ohřátého zhruba na 40 °C, okamžitě ulehnete do postele, zabalíte se a potíte. Zpravidla během jediného dne chřipka odezní. Toto však nelze aplikovat při citlivém žlučníku či nesnášenlivosti na česnek.


Česnek při kocovině

Nedílnou součástí boje proti kocovině je zvýšený příjem tekutiny. Kromě čajů jsou osvědčené také polévky a nejsilnější vyprošťovací polévkou je právě česnekačka. Česnek má prý pozitivní účinek na jedince, kteří to přehnali s konzumací alkoholu a nesou si za to druhý den následky. Dle Francouzů jde dokonce o nejlepší lék na „kocovinu“. V tomto nepříjemném stavu si rychle můžete připravit tuto doporučovanou polévku tak, že na polévkový talíř položíte česnek rozetřený se solí, trochu sádla a pepře a směs zalijete vroucí vodou.

Česnek s medem

Česnek je velice účinnou prevencí i lékem na celou řadu nemocí. Bývá součástí mnoha jídel, je možno ho konzumovat samostatně, nebo ještě lépe v kombinaci s medem. Takto se doporučuje zvláště při léčbě kašle a nachlazení, pomáhá při uvolňování dýchacích cest. Při bolesti v krku a pro lepší odkašlávání několikrát denně užívejte čajovou lžičku šťávy vymačkané ze stroužků česneku a ochucené medem. Nebo můžete využít tohoto receptu: Oloupejte osm stroužků česneku (nejlépe českého) a vložte je do vyvařené sklenice. Zalijte je třemi lžícemi medu. Citron velmi pečlivě umyjte a rozřízněte na polovinu. Jednu polovičku spařte a dejte do sklenice k česneku, z druhé vymačkejte celou šťávu, kterou promíchejte se sklenicí studené vody a rovněž přilijte do sklenice. Sklenici pečlivě uzavřete, protřepte a dejte na dva dny do lednice. Po uplynutí této doby tekutinu přeceďte a můžete česnekový sirup začít podávat. Dávkování jsou dvě lžičky třikrát denně. Jde opravdu o kvalitní lék, ale určitě ho nedávejte dětem do druhého roku života (a u těch o trochu starších asi budete mít při léčení problémy s výraznou a specifickou chutí).

Autor: © Mgr. Jana Válková

referenční odkaz

VÁLKOVÁ, Jana. Česnek a zdraví [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2014-12-08. Dostupné online.


Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 49 lidí.


Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku



Sitemap | RSS