Arytmie

Nemoci

Zveřejněno dne 8.3.2016

Za normálních okolností vaše srdce bije v pravidelném rytmu v rychlosti mezi 60 až 100 tepy za minutu. Vaše tepová frekvence se přirozeně zvyšuje, když cvičíte, jste ve stresu, a zpomaluje se, když jste v klidu. Arytmie je zjednodušeně rychlé, pomalé nebo nepravidelné bušení srdce. Mnohdy o arytmii ani nevíme a projeví se až při námaze, třeba při sportu nebo delší chůzi.



Tachykardie

Tachykardie je zvýšená tepová frekvence. Jedná se o kompenzační reakci srdce na různé podněty. Jako patologický jev je hodnocena, pokud je neúměrná situaci (většinou v klidu). Tachykardie vzniká při tělesné zátěži (například při sportu) nebo při rozčilení – stresu. Může být i příznakem nějaké choroby – horečky, chudokrevnosti (anemie), poruch štítné žlázy, srdečního selhání, některých otrav, ale i pití kávy, černých a zelených čajů a všech nápojů, které obsahují kofein. Neúměrná tachykardie má negativní důsledky. Snižuje účinnost čerpání krve srdečním svalem, který se za tak krátkou dobu nestihne naplnit krví. Při zvýšené práci se zvyšuje spotřeba kyslíku v samotném srdečním svalu, to může u člověka, který již trpí nějakou kardiovaskulární chorobou, a tudíž srdeční sval nemá dostatečné zásobování okysličenou krví, vést i k infarktu. Největším problémem při tachykardii je, že se srdce stahuje příliš rychle a nestíhá adekvátně nasávat a vypuzovat potřebné množství krve do oběhu. Zvýšenou činností se srdce navíc rychle unavuje.


Arytmie v klidu

Činnost srdce je řízena tzv. převodním systémem srdečním. Jedná se o specializované buňky myokardu, které mají autonomní schopnost vytvářet elektrické vzruchy a vést je po celém srdci. Tyto vzruchy slouží jako signály, které říkají, kdy a jak se má srdce stahovat. Při správné funkci převodního systému se srdce kontrahuje přibližně 70krát do minuty, při zvýšené tělesné námaze stoupá srdeční akce až nad 100 tepů za minutu. Poškození tohoto automatického systému vede k chybné tvorbě vzruchů nebo k poruše jejich šíření po srdečním svalu – vznikají poruchy srdečního rytmu neboli srdeční arytmie. Arytmie často vzniká při poškození srdeční svaloviny hypoxií (nedostatek kyslíku) a ischémií (odumírání buněk v důsledku hypoxie). Příčinou může být i zánět srdečního svalu a jeho následné zjizvení. Poruchy rytmu nejsou vzácné ani u vrozených anatomických vad srdce. Kromě poškození samotné srdeční svaloviny může arytmie vyvolat i požití některých léků, alkoholu a dalších návykových látek a změny hladin hormonů či pokles obsahu důležitých iontů v krvi (například nedostatek draslíku).

Arytmie se projevuje bušením srdce nebo silnými údery, chvěním v hrudi nebo v krku, únavou, pocity na omdlení, dušností, bolestí na hrudi, záchvatem mdloby.


Arytmie po jídle

Kolem jícnu a žaludku vede tzv. bloudivý nerv (nervus vagus). U citlivých jedinců může při podráždění tohoto nervu (například při snědení velkého množství jídla, při nadýmání, ale i po relativně normálním množství jídla) dojít k srdečním arytmiím. Pokud trpíte arytmií po jídle a pokud jsou všechna běžná laboratorní vyšetření v pořádku, doporučuje se takzvaný holterovský (24hodinový) monitoring tlaku krve k upřesnění příčin jeho případného kolísání, poté je stanovena léčba. Tyto arytmie se mohou projevovat jakoby vynecháním tepu. Je to velice nepříjemné, tento stav může doprovázet dušnost a kašel.

Arytmie v těhotenství

Arytmie v těhotenství není choroba, ale symptom. Těhotenství může vést k vyššímu výskytu poruch rytmu. Vysvětlení se nachází v hormonálních, hemodynamických a autonomních změnách, které jsou pro graviditu charakteristické. Hladina estrogenu a choriogonadotropinu se dramaticky zvyšuje. Dochází ke zvýšení cirkulujícího objemu, který vede k dvojnásobnému zvýšení srdečního výdeje, zvětšení jak systolických, tak diastolických objemů. Vysoká hladina cirkulujících katecholaminů a zvýšená senzitivita adrenergních receptorů zvyšuje sympatickou aktivaci. Všechny tyto změny mohou působit proarytmogenně. Léčba poruch rytmu v graviditě je obtížná, protože je třeba myslet na možné poškození plodu. Převážná většina arytmií v graviditě je prognosticky i hemodynamicky nezávažná a vyžaduje především uklidnění pacientky. Užívání jakýchkoliv léčiv v průběhu gravidity je často velmi problematické vzhledem k možnému negativnímu vlivu na vývoj embrya, respektive plodu. V případě supraventrikulárních i komorových extrasystol obvykle není zapotřebí žádná léčba. U paroxysmální supraventrikulární tachykardie jsou doporučovány vagové manévry, a teprve při jejich nedostatečné účinnosti je doporučováno nasazení adenosinu. U fibrilace síní je jednoznačným cílem dosažení sinusového rytmu. Symptomatická bradykardie jen ojediněle komplikuje těhotenství a její léčba je v zásadě stejná jako u zbylé populace.


Dechová arytmie

Dechová arytmie je odchylka od normálního srdečního rytmu, při které dochází k pravidelným, cyklickým změnám srdeční frekvence v závislosti na dýchání. Srdeční rytmus vychází normálně ze sinoatriálního uzlu, jde tedy o sinusový rytmus. Příčinou je kolísání aktivity center bloudivého nervu, která jsou ovlivňovaná z dýchacího centra. Bloudivý nerv ovlivňuje činnost sinoatriálního uzlu a tím i srdeční frekvenci. Při nádechu se tak frekvence tvorby vzruchů zvyšuje a nejvyšší je na vrcholu nádechu, při výdechu naopak srdeční frekvence klesá. U většiny lidí se toto kolísání příliš neprojeví a při sinusovém rytmu je tak frekvence stálá. Respirační sinusovou arytmii nacházíme často u mladých lidí v klidu (při námaze převáží aktivace sympatiku a srdeční frekvence se zrychluje) nebo u lidí vegetativně labilních, například u neurotiků. Existuje i nerespirační sinusová arytmie, při níž dochází ke kolísání srdeční frekvence bez vazby na dýchání. Vyskytuje se u starších osob, zejména pokud užívají srdeční glykosidy.


Léčba arytmie srdce

Pacientům, u nichž byla diagnostikována některá forma srdeční arytmie, se předepisují antiarytmika, což jsou léky, které upravují srdeční rytmus. Je jich velké množství a výběr proto vždy záleží na ošetřujícím lékaři. U bradyarytmií (zpomalená srdeční činnost) může být pacientům pod kůži voperován kardiostimulátor (takzvaný „budík“), který hlídá srdeční rytmus a v případě potřeby upravuje činnost srdce pomocí elektrických výbojek. Další možností úpravy srdečního rytmu je defibrilace (v případě fibrilace komor) či kardioverze (v případě arytmií lokalizovaných jinde, než v komorách). Princip obou zákroků je stejný, pomocí speciálního přístroje se za krátkodobé anestezie pacienta provede elektrický výboj, který vyruší veškerou chaotickou činnost srdce a dá tak srdečnímu rytmu šanci se „vzpamatovat“ a naběhnout na normální frekvenci.


Bylinky na arytmie

Pacientům s arytmií často prospívají potravinové doplňky s obsahem hořčíku, protože mnozí z nich mají tohoto minerálu nedostatek. Hořčík je životně důležitý pro koordinaci nervové a svalové činnosti srdečního svalu. Hloh je léčivka užívaná jako srdeční tonikum již celá staletí. Zvyšuje přítok krve do srdce, vydatnost srdečních stahů a upravuje srdeční rytmus. Rovněž koenzym Q10 pomáhá stabilizovat srdeční rytmus a může příznivě působit hlavně u lidí, kteří již dříve prodělali infarkt nebo trpí jiným srdečním onemocněním. Rozsáhlé studie byly provedeny ke zjištění účinku rybího tuku na srdeční onemocnění, první výsledky silně svědčí pro jeho schopnost zklidňovat arytmie. Srdeční rytmus mohou stabilizovat i další doplňky. Stopový prvek mangan pomáhá udržovat v dobrém stavu nervy. Aminokyseliny taurin a karnitin zlepšují zásobení srdce kyslíkem. Bylo zjištěno, že kozinec, užívaný v tabletách, tobolkách, tinktuře (30 kapek třikrát denně) nebo jako čaj, obsahuje různé látky, které stabilizují srdeční rytmus. Lékaři příležitostně předepisují i potravinové doplňky s draslíkem, aby zabránili arytmii, i když většině lidí stačí – a je to pro nás lepší – jíst dostatek čerstvého ovoce a zeleniny, abychom měli dostatečné zásoby tohoto minerálu.

Dávkování:

  • Hořčík: 400 mg dvakrát denně (neužívejte, máte-li nemocné ledviny)
  • Hloh: 100 až 150 mg výtažku třikrát denně
  • Koenzym Q10: 50 mg dvakrát denně (používejte při jídle)
  • Rybí tuk: jednu tobolku po 1 000 mg třikrát denně (diabetici nesmějí nikdy překročit stanovenou dávku)
  • Mangan: 20 mg každé ráno
  • Aminokyseliny: 1 500 mg L-taurinu dvakrát denně a 500 mg L-karnitinu třikrát denně (neužívat v těhotenství a při kojení)
  • Kozinec: 400 mg dvakrát denně. Čaj z kozince (astragalu) může pomoci stabilizovat srdeční rytmus, ale nepijte ho příliš často. Bylinné čaje jsou velmi účinné, proto omezte příjem na tři šálky denně.
  • Nesnášíte-li chuť kozince, zkuste jiné bylinné čaje nebo tinktury, například dřišťál obsahuje složky známé jako berberiny, které mohou také zmírňovat arytmii. Andělika obsahuje směs látek potlačujících poruchy srdečního rytmu, hloh a jinan (Gingko biloba) zlepšují přítok krve do srdce.

Autor: © svevi
Foto:
© Matejoso

referenční odkaz

VINŠOVÁ, Světluše. Arytmie [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2016-03-08. Dostupné online.




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 32 lidí.


Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku



Sitemap | RSS