Alternativní léčba epilepsie

Nemoci

Zveřejněno dne 21.1.2013

Aby mohl lékař diagnostikovat epilepsii, potřebuje od pacienta a jeho doprovodu získat přesné informace o tom, jak záchvaty vypadají, kdy se objevily poprvé, co jim bezprostředně předchází, jak jsou časté, zda se v rodině vyskytuje neurologické onemocnění. Pro upřesnění a potvrzení diagnózy je nutné přístrojové vyšetření pomocí EEG. Dále se používají různé zobrazovací metody a nejmoderněji metody invazivní. K léčbě epilepsie se využívají metody nefarmakologické – režimová opatření, nebo farmakologické – podávání antiepileptik, a to jak preventivně, tak i přímo při záchvatu. U těžkých a sekundárních epilepsií nastupuje léčba chirurgická. Životní prognóza závisí na typu a závažnosti epilepsie, ale obecně člověk s epilepsií bez dalších rizik a přidružených onemocnění může vést téměř normální, aktivní život.



Vagová stimulace

Jednou z možností operační léčby je stimulace nervus vagus (bloudivého nervu). Pacientovi je voperován přístroj, který je trochu podobný kardiostimulátoru. Nervový stimulátor je vložen podkožně pod levou klíční kost a dvě elektrody jsou též vedeny podkožně na levou stranu krku, kde stimulují nerv. Operace pro vagovou stimulaci není složitá a trvá maximálně dvě hodiny a není při ní otevírána lebka. Stimulátor zapojuje a programuje lékař speciálním bezkontaktním zařízením, které přikládá na hrudní stěnu. Tato velmi drahá léčba je určena pacientům, kteří splňují podobná kritéria jako pro klasickou operaci mozku, ale u kterých z různých důvodů nelze operaci provést. Zejména se to týká pacientů u kterých nebyla účinná nebo možná léčba antiepileptiky. Příkladem jsou pacienti, kteří mají záchvaty vycházející z více ložisek nebo mají epileptogenní zónu umístěnou tak, že ji nelze odstranit bez rizika poškození důležitých nervových center. Stimulace může pomoci i pacientům, kteří již byli operováni, ale neúspěšně.

Na rozdíl od klasické operace vagová stimulace epilepsii nedokáže vyléčit, pouze tlumí záchvaty. Jen málo pacientů (pod 10 %) je díky této léčbě zcela bez záchvatů. Výrazně se však sníží počet záchvatů, u asi 40 % pacientů o více než polovinu. Je třeba upozornit, že zlepšení není okamžité a plně nastupuje třeba až v druhém roce léčby. Někteří pacienti také udávají zlepšení nálady a paměti.

Akutní komplikace při zavádění stimulátoru jsou vzácné. Stimulátor je dlouhodobě dobře snášen. Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou krátké epizody chrapotu, kašle a brnění v krku během stimulace. Bývají ale většinou mírné a časem vymizí. Vzhledem k extrémní ceně mohou vagový stimulátor zavádět jen vybraná pracoviště. Například v nemocnici Na Homolce bylo dosud zavedeno téměř 100 těchto přístrojů.


Biofeedback

Biofeedback je terapeutický postup, který zahrnuje měření osobních fyziologických veličin jako krevní tlak, tep, teplotu, pocení, svalové napětí (EMG) v reálném čase a prezentuje je ve vhodné formě pacientovi. Tyto funkce se měří pomocí elektrod, stavy se zobrazují na monitoru. Odborník popisuje pacientovi různé stresové situace a učí ho různé relaxační techniky. Pacient vidí na monitoru rozdíly mezi stresovou a klidovou situací. Díky relaxačním technikám se cítí uvolněně a dokáže kontrolovat své tělesné funkce. U biofeedbacku bylo prokázáno, že pomáhá lidem s vysokým krevním tlakem, migrénou a bolestí. Také pro jedince trpící záchvaty úzkosti nebo stresem může být tato terapie přínosná.

Melatonin

Melatonin je hormon produkovaný mozkovou epifýzou. Melatonin je látka podporující spánek, zároveň je antioxidantem, protože chrání mozek před volnými radikály (molekulami), které jsou pro tělo škodlivé. Žádná vědecká studie však důvěryhodně nepotvrdila účinnost melatoninových potravinových doplňků, tudíž by bylo nesprávné tvrdit, že melatonin působí jako prevence epileptických záchvatů.


Vitamíny

Vitamíny jsou nezbytné pro naše zdraví, ale jejich vysoké dávky mohou být škodlivé, dokonce mohou zhoršovat příznaky epilepsie. Doporučuje se vyvážená strava, v níž se nachází dostatečné množství vitamínů. Pokud je to nutné, můžete užívat vitamínové doplňky, zejména kyselinu listovou, která vyrovnává ztrátu vitamínů způsobenou léky (pro těhotné ženy je důležitá jako prevence proti vrozeným vadám). Lidé s epilepsií mají zvýšenou potřebu vápníku a vitamínu D, které udržují zdraví kostí.

Autor: © Jakub Vinš
Foto:
© 19Adelheid

referenční odkaz

VINŠ, Jakub. Alternativní léčba epilepsie [online]. ČeskáOrdinace.cz, 2013-01-21. Dostupné online.




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 11 lidí.


Sdílejte tento článek se svými přáteli:

Facebook    Twitter    Digg   

Poslat emailem

Vytisknout článek


přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku



Sitemap | RSS